Gymnocarpium robertianum - bukovník vápencový

10. 9. 2023 vytvořil Václav Dvořák

Gymnocarpium robertianum (Hoffm.) Newman – bukovník vápencový

Syn.: Carpogymnia robertiana (Hoffm.) Á. Löve & D. Löve; Currania robertiana (Hoffm.) Wherry; Lastrea robertiana (Hoffm.) Newn.; Phegopteris robertiana (Hoffm.) Fée; Thelypteris robertiana (Hoffm.) Sloss.; Aspidium robertianum (Hoffm.) Luerss.; Dryopteris robertiana (Hoffm.) C. Chr.; Nephrodium robertianum (Hoffm.) Prantl; Polypodium robertianum Hoffm.

Čeleď: Cystopteridaceae – puchýřníkovité

Status: běžný druh

 

Popis: Kapradina s plazivým, matně hnědým oddenkem. Listy až 45 cm dlouhé, na vřetenu a řapíčcích hojně pokryté stopkatými žlázkami; čepel listu 2–3krát zpeřená, tuhá, složená ze 3–8 párů lístků, nejdolnější páry řapíčkaté, ostatní přisedlé. Výtrusnicové kupky kulovité, sblížené, bez ostěry.

 

Možná záměna: Dobře poznatelný druh, lze jej zaměnit s bukovníkem kapraďovitým (Gymnocarpium dryopteris), jehož listová vřetena a řapíčky jsou lysé nebo se na nich jen výjimečně objevují stopkaté žlázky.

 

Rozšíření: Tento druh má rozsáhlý cirkumtemperátní, ale disjunktivní areál, který zahrnuje Evropu vyjma jejich nejjižnějších oblastí, dále široký pás Sibiře od Uralu po Dálný východ a rovněž Severní Ameriku. Izolovaně roste také na Kavkaze, v Himálajích a v jižní Číně.

 

V České republice leží těžiště výskytu ve středních polohách, ale druh roste rovněž v nižších a horských polohách. Častější je především ve vápencových oblastech, např. v Českém a Moravském krasu, ale lze jej nalézt po různu, hlavně v severních a východních Čechách, na sz. a jv. Moravě.

 

Ekologie: Bukovník primárně osidluje lesní biotopy, jako jsou dubohabřiny a bučiny, kde roste jako petrofyt ve skalních štěrbinách a skalních sutích. Preferuje bazické podklady. Je součástí několika typů vegetace, například štěrbinové vegetace bazických skal sv. Cystopteridion nebo vegetace vápnitých sutí sv. Stipion calamagrostis, ve které může vytvářet dominantní formace.

 

Geofyt s fenologickým optimem tvorby výtrusnicových kupek v červenci a srpnu.

 

 

Literatura:

 

Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J. Jr., Prančl J., Ducháček M., Ekrt L., Kirschner J., Brabec J., Zázvorka J., Trávníček B., Dřevojan P., Šumberová K., Kocián P., Wild J. & Petřík P. (2018): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 7. – Preslia 90: 425–531.

 

Sutorý K. (1988): Gymnocarpium Newman In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky 1, Academia, Praha, 276–278.