Gibbaranea gibbosa - křižák hrbatý

20. 3. 2020 vytvořil Ondřej Machač

Gibbaranea gibbosa (Walckenaer, 1802) – křižák hrbatý

Čeleď: Araneidae – křižákovití

Staus: VU

 

Popis: Menší křižák o délce těla 5–8 mm (hlh. 2–4 mm). Hlavohruď je hnědá až hnědošedá se světlejšími chloupky, oční hrbolek je vystouplý. Zadeček má v přední části dva hrbolky, které směřují šikmo nahoru. Zbarvení je variabilní, obvykle šedohnědé až zelenohnědé s tmavší laločnatou kresbou, zvlášť mláďata mají často nazelenalé skvrny. Nohy jsou žlutohnědé nepravidelně tmavě kroužkované.

 

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími křižáky rodu Gibbaranea (v ČR 3 druhy). Podobný, avšak větší a tmavší se zašpičatělými hrbolky je křižák smrkový (G. omoeda), který žije v lesích vyšších poloh. Křižák hrbatý je naším nejmenším druhem rodu. Záměna je možná také s mláďaty křižáka velkého (Araneus angulatus), který nemá vystouplé oční pole.

 

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v Evropě (mimo severu Skandinávie), v Turecku a na Kavkaze.

 

V ČR roztroušeně po celém území v nížinách až středních polohách, přehlížený druh, dříve pokládán za vzácného.

 

Biologie a ekologie: Křižák hrbatý obývá světlé listnaté a smíšené lesy nižších a středních poloh (vzácněji také v jehličnatých lesích, zejména borech), lesostepi, ale i parky, sady a zahrady. Žije na stromech a keřích, kde si ve větvích staví menší kolovité sítě. Aktivní je v noci. Přes den sedí na větvi poblíž sítě, kde je díky svému zbarvení dobře maskován, zvlášť mezi stromovými řasami a lišejníky. Žlutohnědý kokon připřede samice v blízkosti sítě obvykle na listy nebo kůru. S dospělci se setkáme zejména od května do srpna, přezimují mladí jedinci, kteří jsou aktivní již brzy na jaře, kdy za jarních nocích můžeme na větvích stromů tyto křižáky často pozorovat při stavbě sítě.

 

 

Literatura:

 

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

 

Rückl K. (2018): Gibbaranea gibbosa - vzácný a ohrožený křižák? Pavouk 45: 4-9.