Gentianella germanica (Willd.) Börner – hořeček německý

Syn.: Gentiana amarella subsp. germanica (Willd.) Čelak.; Gentiana germanica Willd.

Čeleď: Gentianaceae – hořcovité

Status: RE

Popis: Byliny s jednoduchou nebo řídce v horní části větvenou lodyhou, vysokou 8–40 cm; lodyžní články stejně dlouhé. Listy přízemní růžice za květu zřídka zachovalé, kopisťovité, do 2,5 cm dlouhé, lodyžní listy kratší, kopinaté, špičaté, o málo delší než internodia. Květenství chudě vrcholičnatě větvené; kalich hladký, lysé, náhle přecházející v květní stopku; kališní cípy delší než kališní trubka, zářezy kališních cípů ve tvaru ostrého písmene V. Koruna nálevkovitá, modrofialová; korunní cípy šikmo rozestálé. Semena světle hnědá, s jemnou skulpturou.

Možná záměna: Druh se rozpadá na sezónní rasy, v českém taxonomickém pojetí chápané jako dva poddruhy, které se liší fenologickou dobou kvetení a počtem lodyžních článků. Hořeček německý letní (Gentianella germanica subsp. solstitialis) má oproti nominátnímu poddruhu menší počet internodií a kvete v časném létě, nominátní poddruh kvete v srpnu a v září.

Z dalších druhů vyskytujících se na našem území je podobný hořeček časný český (G. praecox subsp. bohemica), který má zářezy kališních cípů na rostlinách jak ve tvaru ostrého písmene V, tak vždy také ve tvaru písmene U. U hořečku německého je rovněž problematické snadné křížení s jinými druhy, u nás doložené právě s hořečkem časným, v západní Evropě také s hořečkem nahořklým (Gentianella amarella) za vzniku křížence G. ×pamplinii.

Rozšíření: Druh s evropským areálem s centrem výskytu v severních a západních Alpách. Na západ roste po Anglii a sv. Francii, na sever po země Beneluxu. Na východ zasahuje v izolované populaci po jižní Polsko na rozhraní Horního Slezska a Malopolska.

V České republice se taxon vyskytoval historicky vzácně, pouze v severní polovině Čech od Krušných hor (letní forma), přes Děčínsko, Podkrkonoší, okolí Náchodu až po podhůří Orlických hor. Lokality ležely v chladnějším mezofytiku až nižších polohách orefytika. Poslední doklady o výskytu nominátního poddruhu spadají do 90. let 20. století, poté byli nalezeni jen kříženci na lokalitě u Horního Lánova v Podkrkonoší.

Ekologie: Druh výslunných pastvin, nehnojených krátkostébelných luk, okrajů cest, v jiných oblastech roste na vápencových pastvinách, v křídových lomech, na zinečnatých rudách. Preferuje půdy sušší, skeletovité, minerálně bohaté, ale chudé na dusík.

Jednoletý terofyt až dvouletka s fenologickým optimem kvetení od června do července (letní formy) nebo od srpna do září (podzimní formy).

Ochrana a ohrožení: Hořeček německý lze označit za vyhynulý druh české květeny (RE), který byl přirozeně vzácný a vymizel zřejmě vinou ústupu od tradičních způsobů obhospodařování krajiny a zvýšené míře eutrofizace. Jak je patrné, velmi vzácným a ustupujícím druhem je i v západní Evropě, např. v Anglii byl doložen z více než 170 lokalit, ovšem na začátku 21. století ustoupil z více než 40 % z nich.

Literatura:

Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J. Jr., Prančl J., Ducháček M., Ekrt L., Kirschner J., Brabec J., Zázvorka J., Trávníček B., Dřevojan P., Šumberová K., Kocián P., Wild J. & Petřík P. (2018): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 7. – Preslia, 90: 425–531.

Kirschner J. & Kirschnerová L. (2000): Gentianella Moench In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky vol. 6., Academia, Praha, 82–98.

McVeigh A. & Carey J. E. (2005): Chiltern Gentian, Gentianella germanica in Britain: distribution and current status. – Watsonia, 25: 339–367.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!