Eresus hermani - stepník pálavský

18. 4. 2022 vytvořil Ondřej Machač

Eresus hermani Kovács, Prazsák, Eichardt, Vári & Gyurkovics, 2015 – stepník pálavský

Čeleď: Eresidae – stepníkovití

Status: CR*

 

Popis: Náš největší stepník. Délka těla samic 20–25 mm, samců 10–12 mm (hlavohruď samců 2,9–4 mm, samic 6,6–9,9 mm). Hlavohruď samice je tmavě hnědošedá až černá, v přední části a na chelicerách se světlými okrově šedými chloupky. Zadeček je šedočerný. Samci mají hlavohruď černou se světlými chloupky a s červeným okrajem, zadeček samců je na svrchní straně červený až oranžový se čtyřmi černými tečkami a někdy za nimi ještě se dvěma menšími. Nohy jsou u samců černé s méně výraznými bílými proužky, na zadních třech párech s výraznými oranžovými chloupky.

 

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími stepníky rodu Eresus. Samice jsou výrazně velké s nápadnými šedo okrovými chloupky v přední části hlavohrudi a na chelicerách. Samci se nejvíce podobají samcům stepníka moravského (E. moravicus), který má však zadní část hlavohrudi obvykle červenou. U nás se stepník pálavský vyskytuje na lokalitě spolu se stepníkem rudým (E. kollari), jehož samci jsou však dospělí až koncem léta a na podzim.

 

Rozšíření: Středoevropský druh, nalezen jen v ČR a Maďarsku (pravděpodobně však také na Slovensku). Druh byl popsán z Maďarska (typová lokalita Budapešť, Remete-hegy) teprve nedávno, v roce 2015. Populace neobvyklých velkých stepníků z Pálavy však byla českým arachnologům známá již delší dobu.

 

V ČR velmi vzácný druh, dosud znám pouze z jediné lokality v CHKO Pálava a i tam je velmi vzácný, patří tak mezi naše nejvzácnější pavouky. Mapa rozšíření zde.

 

Biologie a ekologie: Stepník pálavský obývá skalnaté stepi a suché trávníky na osluněných vápencových svazích. Žije v nehlubokých norách, které jsou kryté pavučinovou stříškou maskovanou detritem. Někdy vede nora také pod kámen. Průměr nory dospělé samice je zhruba jako lidský palec. Podobně jako jiní stepníci loví různý po zemi lezoucí hmyz, často různé po zemi lezoucí brouky. Dospělí samci vyhledávají od konce března do května nory samic a během slunečného počasí pobíhají po stepních trávnících.

 

Ohrožení a ochrana: Stejně jako ostatní stepníci, je i tento druh indikátorem nenarušených stepních společenstev. Je ohrožen zarůstáním, zástinem a degradací stepních trávníků. Jediná naše známá lokalita je maloplošně územně chráněna. Tento druh může být díky své atraktivitě, velikosti a zřejmě malé izolované populaci ohrožen i sběrem. *Není zařazen v červeném seznamu pavouků ČR, protože byl popsán až později, v příštím verzi seznamu však bude pravděpodobně zařazen díky své vzácnosti a vazbě na ohrožený biotop, jako druh kriticky ohrožený (CR).

 

Pojmenován je podle maďarského arachnologa Ottó Hermana (1835–1914).

 

 

Literatura:

 

Kovács G., Prazsák I., Eichardt J., Vári G. & Gyurkovics H. (2015): A new ladybird spider from Hungary (Araneae, Eresidae). ZooKeys 494: 13–30. 

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.