Ectobius lapponicus - rusec laponský

15. 5. 2016 vytvořil Ondřej Machač

Ectobius lapponicus (Linnaeus, 1758) – rusec laponský

Čeleď: Ectobiidae - ruscovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 7-11 mm. Druh s dobře patrným pohlavním dimorfizmem. Samci jsou tmaví s dobře vyvinutými křídly (makropterní) přesahující zadeček, samice jsou rezavohnědé s kratšími křídly (brachypterní).  Hlava je u samců tmavá se světlejší páskou mezi očima. Hrudní štít (pronotum) je u samců s tmavou okrouhlou skvrnou, u samic je tato skvrna méně výrazná a rezavá. Křídla jsou šedohnědá s drobnými skvrnkami. Zadeček je u samců hnědý se světlejšími okraji, u samic žlutohnědý, cerky tmavé. Nohy jsou u samců tmavě hnědé až žlutohnědé. Nymfy jsou žlutohnědé se světlými okraji článků a s tmavým tečkováním.

 

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími našimi druhy rodu Ectobius. Zejména s velmi podobným druhem Ectobius erythronotus, který u nás žije jen vzácně na jižní Moravě. Samci mají obvykle světlejší skvrnu na hrudním štítě, spolehlivá determinace je podle kopulačních orgánů a stavby samčí žlázy. Podobný je také hojný rusec lesní (Ectobius sylvestris), který má skvrnu na hrudním štítu spíše ve tvaru zaobleného trojúhelníku a samice jsou zbarveny stejně jako samec.

 

Rozšíření: Evropský druh – téměř celá Evropa, na východ zasahuje až po Ural.

 

V ČR hojný druh po celém území, v nížinách i ve vyšších polohách. Je to náš nejhojnější, ve volné přírodě žijící šváb.

 

Biologie a ekologie: Rusec laponský žije mezi vegetací a v listovém opadu ve světlých listnatých a smíšených lesích a na jejich okrajích, mýtinách, křovinatých stráních, ale i třeba v parcích a zahradách. Dospělci se vyskytují od dubna do konce září. Aktivní je zejména v noci, kdy vylézá na vegetaci. Ootéku, ve které bývá okolo 15 vajíček, ukládá samice do listové hrabanky. Živí se zejména rostlinnou potravou, občas si však zpestří jídelníček i mrtvím hmyzem.   

 

 

 

Literatura:


Kočárek P., Holuša J., Vidlička Ľ. (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské Republiky. Kabourek, Zlín.

 

Vidlička Ľ. (2012): Fauna Slovenska I. – Šváby a modlivky. Veda Bratislava.