Dolomedes fimbriatus - lovčík vodní

19. 6. 2008 vytvořil Ondřej Machač

Dolomedes fimbriatus (Clerk, 1757) - lovčík vodní

Syn.: Dolomedes limbatus Hahn, 1831

Čeleď: Pisauridae - lovčíkovití

Status: vzácný druh

 

Popis: Velký, nápadný pavouk. Dospělé samice dosahují délky těla až úctyhodných 20 mm (hlavohruď u samic 6-8 mm, u samců 4-7 mm), čímž se řadí mezi naše největší pavouky. Robustní tělo je tmavě hnědé, pokryté jemnými chloupky. Po stranách hlavohrudi se táhnou 2 žluté lemy. Oči ve třech řadách. Po stranách zadečku jsou lemy bílé. Zadeček se v zadní části zužuje téměř do špičky. Nohy dlouhé, tmavě hnědé. Zbarvení mláďat je světlejší, s nádechem do zelena.

 

Možná záměna: U nás téměř nezaměnitelný druh, možná záměna pouze s lovčíkem mokřadním (Dolomedes plantarius), ten však nemá výrazné barevné lemy, jeho tělo je světle hnědě zbarveno a je vzácnější.

 

Rozšíření: Palearkt - téměř celá Evropa.

 

V ČR poměrně vzácný, jen místy hojný (Třeboňsko). U nás se s ním setkáme převážně v Čechách - Třeboňsko, NPR Soos, Šumava. Na Moravě vzácnější, např. Litovelské Pomoraví.

 

Biologie a ekologie: Lovčík vodní je obyvatelem mokřadních biotopů jako břehy stojatých vod - zarostlé rybníky, rašeliniště, močály. V nadmořské výšce 200 - 1000 m n. m. Ukrývá se v břehových porostech, vždy blízko hladiny. I přes jeho velikost dokáže obratně běhat po vodní hladině. Je to lovec který se živý hmyzem, ale jeho častou kořistí jsou také pulci a dokonce drobné rybky, často vetší než sám pavouk. Kořist většinou loví z hladiny, ve vodě. V případě nebezpečí se dokáže potopit a vydržet pod hladinou i několik minut. Od června samice buduje kulovitý kokon o velikosti většího lískového oříšku, který nosí v chelicerách. Před vylíhnutím mláďat samice kokon zavěsí na pobřežní rostlinstvo a opřede jemnou pavučinou, kokon až do vylíhnutí hlídá. Někdy dělá samice i druhý kokon, ten je však několikrát menší. Mladí lovčíci, na rozdíl od dospělců vylézají do vyšších pater vegetace - tak se chrání před predátory. Pozoroval jsem mladého lovčíka na rákosu asi v 1,5 m výšce. Mladí lovčíci dvakrát přezimují a dospívají v létě téhož roku, po páření hynou.

 

Ochrana, význam: Významný prvek naší arachnofauny, jeden z našich největších pavouků. Potřebuje zachovalá mokřadní společenstva s bohatou vegetací - důležitá je ochrana těchto biotopů.