Diaea dorsata (Fabricius, 1777) – běžník zelený
Syn.: Thomisus dorsatus
Čeleď: Thomisidae – běžníkovití,  řád: Araneae – pavouci
Status: běžný druh

Popis: Malý, avšak nápadný druh běžníka. Velikost těla u samic až 6 mm (hlavohruď u samců 1,5-1,7 mm, u samic 2,3-2,8 mm). Hlavohruď a nohy jsou nápadně zelené, u samců jsou na nohách a hlavohrudi hnědavé skvrnky. Zadeček je zploštělý, světlý – bílý až žlutavý  s velkou hnědou skvrnou, která pokrývá téměř celou dorzální část zadečku. Uprostřed zadečku jsou hnědé skvrny, které bývají někdy světlé kresby.

Možná záměna: Díky svému zbarvení téměř nezaměnitelný druh, záměna je možná pouze s příbuzným běžníkem (Diaea livens) – ten má však hlavohruď žlutavou a více skvrnitou a v ČR je na rozdíl od běžníka zeleného velmi vzácný, vyskytuje se pouze na Třeboňsku a v Lednickém zámeckém parku na mladých dubech.

Rozšíření: Palearkt (Evropa, Asie).

V ČR běžný druh, vyskytující se od nížin až do hor. Do nadmořské výšky 900 m n. m.

Biologie a ekologie: S tímto běžníkem se setkáme ve všech typech lesů, mýtinách, na okrajích lesů, křovinách, ale i v zahradách či parcích. Běžník zelený, na rozdíl od většiny běžníků, nežije na bylinách, ale vyhledává křoviny a mladé stromy, v jejichž listech loví drobný hmyz. Jen vzácně se s ním setkáme na květech. Zimu přečkávají jak mladí tak i dospělí jedinci pod kůrou, ve štěrbinách nebo v ptačích budkách.

Autor: Ondřej Machač