Cyperus fuscus - šáchor hnědý

19. 12. 2021 vytvořil Václav Dvořák

Cyperus fuscus L. – šáchor hnědý

Syn.: Cyperus calidus A. Kern.; C. compressus Krock.; C. forsskalii A.Dietr.; C. haworthii Gray; C. protractus Delile; C. sabaudus Billet ex Gave; C. virescens Hoffm.; C. viridis Krock.; Eucyperus fuscus (L.) Rikli

Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité

Status: NT

 

Popis: Trsnatá bylina, s přímými nebo poléhavými, ostře trojhrannými lodyhami, vysokými obvykle jen do 20 cm. Listové pochvy červenohnědé, jazýček přítomný; listy ploché, měkké. Květenstvím je kružel podepřený 2–5 listeny delšími než květenství; kružel tvořený 2–4 svazečky klásků s 10–20 květy; plevy dvouřadě uspořádané, tmavě červenohnědé, na kýlu zelené; plevy bílé.

 

Možná záměna: Snadno rozpoznatelný zástupce rodu šáchor na našem území. Dvouřadě uspořádané, ovšem žlutě zbarvené plevy má mnohem vzácnější š. žlutavý (Cyperus flavescens).

 

Rozšíření: Areálu druhu je euroasijský a zabírá především teplejší části temperátního pásu obou kontinentů, rovněž se vyskytuje v severní a západní Africe. V Evropě je častý v mediteránní oblasti, na sever roste po jižní části Skandinávie.

 

V České republice se vyskytuje především v oblasti České křídové pánve, v rybničních oblastech jižních a jz. Čech a jižní Moravy, v některých částech Karpat, v nížinách stř. a sv. Moravy. Preferuje nížinné a pahorkatinné polohy.

 

Ekologie: Šáchor preferuje různé typy otevřených, nezapojených stanovišť. S oblibou roste na mokrých písčinách, na obnažených dnech rybníků, lučních prameništích, při březích tůní, na vlhkých cestách. Je tolerantní k obsahu solí v půdě, najdeme jej tedy i na slaniskách. Preferuje půdy hutné, humózní, úživné. Je součástí řady typů vegetace, např. jednoletých bylin na obnažených dnech sv. Verbenion supinae a jednoletých travin sv. Eleocharition ovatae.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem růstu od července do října.

 

Ochrana a ohrožení: Šáchor hnědý není veden mezi zvláště chráněnými druhy naší květeny, v Červeném seznamu je řazen mezi druhy téměř ohrožené, což odráží jeho lokálně omezený, ale místy stále hojný výskyt.

 

 

Literatura:

 

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, vol. 2. – Academia, Praha, 1548 pp.

 

Kaplan Z., Danihelka J., Štěpánková J., Ekrt L., Chrtek J. jr., Zázvorka J., Grulich V., Řepka R., Prančl J., Ducháček M., Kúr P., Šumberová K. & Brůna J. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 2. – Preslia 88: 229–322.