Natura Bohemica | příroda České republikyCorythucha ciliata (Say, 1832) – síťnatka platanová
Syn.: Tingis ciliata Say, 1831
Čeleď: Tingidae – síťnatkovití
Status: nepůvodní druh
Popis: Velmi drobná ploštice o délce těla 3,1–3,9 mm. Polokrovky a paranota štítu jsou rozšířeny a utvářeny bizarní síťovitou strukturou (což je obecně pro síťnatky typické). Polokrovky síťnatky platanové jsou výrazně obdélníkovité, poloprůhledné (průhledná políčka v síťovité struktuře). Boční okraje paranot štítu a polokrovek jsou jemně otrněné. Barva těla dospělců je bílá. Nymfy mají převážně černé zbarvení. Jedná se o okřídlený a letuschopný druh.
Možná záměna: V ČR žije velmi podobná, taktéž invazní síťnatka dubová (Corythucha arcuata), která saje na dubech. Síťnatka platanová je o trochu větší a je téměř celá bílá, má pouze 2 tmavé skvrny ve střední části zad (na vyvýšeninách polokrovek), zatímco síťnatka dubová má tmavých skvrn na polokrovnách více (jejich počet a rozsah je variabilní). Do Evropy se dostal ještě třetí druh amerického rodu Corythucha – síťnatka zlatobýlová (C. marmorata) – která byla zjištěna v roce 2022 v Itálii a její rozšíření do ČR je v budoucnu pravděpodobné. Saje na zlatobýlech, hvězdnicích, turanech a dalších hvězdnicovitých rostlinách (Asteraceae) a od dalších 2 druhů se odlišuje výrazně vyšší pronotální kápí nad hlavou a velkým rozsahem hnědých skvrn, které jsou po celých polokrovkách i na paranotech a obvykle splývají do příčných pásek.
Dále je záměna možná se síťnatkami rodu Stephanitis (v ČR S. pyri, S. oberti, S. rhododendri a S. takeyai), u nichž se přední okraje polokrovek postupně rozšiřují směrem dozadu, zatímco u rodu Corythucha je rozšíření prudké, tvořící zaoblený pravý úhel. Síťnatky rodu Corythucha mají navíc jemně otrněné boční okraje paranot a polokrovek.
Rozšíření: Původním areálem druhu je Severní Amerika (východní část kontinentu). V druhé polovině 20. století byl zavlečen do Evropy (první nález v Itálii v roce 1964) a od té doby se invazivně šíří. Dnes se vyskytuje v celé jižní a střední Evropě. Byl zaregistrován i v Británii, Rusku, východní Asii a Austrálii.
V ČR byla síťnatka platanová poprvé zjištěna v roce 1995 na jižní Moravě. Od té doby se postupně šíří na sever. V Čechách zjištěna v roce 2004 v okolí Nymburka. Ve městech se vyskytuje často masově.
Biologie a ekologie: Živí se sáním na platanech, nejčastěji na platanu západním (Platanus occidentalis), hojně vysazovaném v obcích. Zdržují se na spodní straně listů. Silné napadení platany oslabuje, vede k předčasnému opadání listů a případně i k odumření stromu. Vajíčka jsou kladena k silnějším listovým žilkám. Jedna samice dokáže naklást až 350 vajíček. Nymfy procházejí pěti instary. V podmínkách ČR se vyvíjejí pravděpodobně dvě generace ročně. Dospělci přezimují nejčastěji pod odlupující se borkou na kmenu a větvích. Invazivnímu šíření tohoto druhu dopomáhá pasivní transport na automobilové dopravě.
Literatura:
Halbert S.E., Meeker J.R. (1998): The Sycamore Lace Bug, Corythucha ciliata (Say) (Hemitera: Tingidae). Entomology Circular 387. Florida Department of Agriculture and Consumer Services, Division of Plant Industry.
Kment P. (2006): Corythucha ciliata (Say, 1832) – síťnatka platanová. In: Mlíkovský J., Stýblo P. (eds.): Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR. ČSOP Praha, 496 pp.
Kment P., Hradil K. (2024): Síťnatka dubová (Corythucha arcuata) – nový invazní druh ploštice v České republice. Živa 2024, 3: 129–132.
Lis B. (1999): Klucze do oznaczania owadów Polski. Część XVIII: Heteroptera, Zeszyt 8: Tingidae. Polskie Towarzystwo Entomologiczne, Toruń 1999.
Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!