Corydalis pumila - dymnivka nízká

8. 3. 2009 vytvořil Michal Hroneš

Corydalis pumila (Host) Reichenb. – dymnivka nízká

Syn.: Fumaria pumila Host, Corydalis lobelii Tausch ex Hoppe, Pistolochia pumila (Host) Soják

Čeleď: Papaveraceae – makovité (dříve Fumariaceae – zemědýmovité)

Status: NT

 

Popis: Vytrvalá rostlina s malou kulovitou, plnou podzemní hlízou a přímou až mírně vystoupavou lodyhou, dorůstající se 5–20 cm. Na spodní části lodyhy se nachází bledá žlábkovitá šupina, z jejíhož paždí často vyrůstá druhá sterilní či květonosná větev. Lodyžní listy jsou obvykle 2–4, dlouze řapíkaté, 2× trojčetně zpeřené. Jednotlivé lístky jsou široce obvejčité, dvou až čtyřdílné, s tupými úkrojky. Květenství obvykle chudokvětá, složená z 1 až 6 světle růžových nebo bílých, ostruhatých květů. Ostruha je přímá, dlouhá alespoň jako květní stopka. Listeny jsou velké, široce klínovité, dělené do 4 až 6 laloků. Květenství za plodu často převislá. Plodem je vejčitě kopinatá, zobánkatá tobolka.

Možná záměna: Nejpodobnějším druhem je dymnivka plná (Corydalis solida), která s d. nízkou sdílí laločnaté listeny. Oba druhy se dají nejlépe odlišit za plodu: d. nízká má obvykle plodenství převislé, tobolky vyrůstají na krátkých stopkách a jsou téměř celé obalené zveličelým listenem, d. plná má oproti tomu plodenství obvykle přímá a její tobolky vyrůstají na dlouhých stopkách. Další dva druhy našich dymnivek, tedy d. dutá (C. cava) a d. bobovitá (C. intermedia), mají listeny v květenství celokrajné.

 

Rozšíření: Dymnivka nízká má disjunktivní areál, tvořený mnoha drobnými arelami, které tvoří úzký pruh od jižní Skandinávie, přes Dánsko, Polsko, východní Německo, ČR, Slovensko, Rakousko, Maďarsko a Rumunsko, po Jadranské pobřeží ve Slovinsku a Chorvatsku.

 

U nás se vyskytuje také velmi nerovnoměrně, především termofytiku, v mezofytiku je vzácná. V Čechách je častější především v Praze a jejím jihozápadním okolí, na Moravě v okolí Lednice, na Pavlovských kopcích a na Pouzdřanech.

 

Ekologie: Druh smíšených a listnatých lesů a hájů, vzácněji roste také v křovinách. Roste na vlhčích, humózních půdách. Myrmekochorní druh.

 

Geofyt, kvetoucí od března do konce dubna.

 

Ohrožení a ochrana: Vzácnější jarní geofyt, který byl ve starších verzích Červeného seznamu veden v kategorii C3 (ohrožený). V současné verzi je uveden jako málo dotčený (LC).

 

Literatura:

Smejkal M. (1997): Corydalis DC. – In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky vol. 1, Academia, Praha, pp. 496–501.