Chorthippus dorsatus - saranče luční

3. 6. 2014 vytvořil Stanislav Rada

Chorthippus dorsatus (Zetterstedt, 1821) – saranče luční 

Syn.: Locusta ochropa Stephens, 1835; Chorthippus uchropa (Stephens, 1835)

Čeleď: Acrididae – sarančovití 

Status: běžný druh

 

Popis: Samci dosahují délky těla 14–17 mm, samice 18–21 mm. Postranní žebra štítu jsou mírně prohnutá (ve střední části obloukovitě sblížená, v zadní rozbíhavá). Krytky dosahují k zadním kolenům nebo je trochu přesahují. Barva těla je variabilní, objevují se různé kombinace hnědého, zeleného nebo šedožlutého zbarvení. Konec zadečku samců může být načervenalý.

 

Možná záměna: Rod Chorthippus je pro laika determinačně obtížný, v ČR se vyskytuje několik více či méně podobných druhů. Záměna je nejpravděpodobnější se sarančí bělopruhou (Chorthippus albomarginatus), která se odlišuje rovnějšími žebry štítu a znaky v žilnatině krytek. Velmi podobná je také saranče jižní (Chorthippus dichrous), která má znatelně delší krytky. Její současný výskyt v ČR však nebyl potvrzen a lze ho případně očekávat jen v nejjižnějších oblastech státu. Samce saranče luční je též možné zaměnit se samci saranče obecné (Chorthippus parallelus) nebo saranče vlhkomilné (Chorthippus montanus), které je možno rozpoznat podle výrazně tmavých kolen zadních nohou. Další druhy rodu Chorthippus se liší tvarem štítu se silně prohnutými, úhlovitě sblíženými žebry.

 

Rozšíření: Druh s širokým areálem sahajícím od západní Evropy přes Kazachstán a Sibiř až po západ Číny. V Evropě chybí na Britských ostrovech, v Portugalsku a Řecku. Nejjižnější výskyt je v Izraeli. Na sever zasahuje do jižní části Skandinávie.

 

V České republice i okolních státech hojný druh rozšířený od nížin do hor.

 

Biologie a ekologie: Saranče luční osidluje středně vlhké až sušší louky či pastviny, přičemž preferuje vyšší vegetaci. Dokáže obývat i intenzivněji obhospodařované nebo naopak opuštěné a ruderalizované plochy. Samice kladou vajíčka do půdy mezi drny. Nymfy se líhnou na konci května a při poměrně dlouhém vývoji procházejí 4 instary. Dospělci se objevují od července do října, s maximem výskytu až koncem srpna. Potravou tohoto druhu (podobě jako mnoha dalších druhů) jsou listy trav. Nahrávka stridulace zde.

 

Taxonomická poznámka: Jsou rozeznávány 4 poddruhy; v ČR se vyskytuje nominotypický poddruh C. dorsatus dorsatus.

 

 

 

Literatura:

 

Kočárek P., Holuša J., Vidlička L. (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské Republiky. Kabourek, Zlín.

 

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.