Cheiracanthium punctorium - zápřednice jedovatá

1. 9. 2008 vytvořil Ondřej Machač

Cheiracanthium punctorium (Villers, 1789) – zápřednice jedovatá

Čeleď: Cheiracanthiidae – zápřednicovití

Status: nehojný druh

 

Popis: Největší druh evropské zápřednice. Délka těla dospělých samic až 15 mm (hlavohruď 4–6 mm). Hlavohruď u samců nápadně červená, u samic o něco světlejší až hnědá. Samci i samice mají mohutné, červené, nápadné chelicery, které směřují od sebe (patrné zvláště u samců), špičky chelicer jsou černé. Na chelicerách je několik zoubků. Zadeček je u samic světle hnědý s naznačeným tmavším proužkem zhruba do půli zadečku. Samci mají zadeček nápadně žlutý s tmavším proužkem uprostřed. Zadeček se u samců ke konci zužuje. Nohy jsou dlouhé světle hnědě zbarvené.

 

Možnost záměny: Od ostatních našich zápřednic (v ČR 10 druhů) se liší nápadným zbarvením a velikostí. Stránky o (nejen) našich zápřednicích, od předního znalce této čeledi v Evropě J. Dolanského jsou  http://cheiracanthium.vcm.cz/

 

Rozšíření: Palearkt - Evropa, Střední Asie.

 

V ČR donedávna vzácná, nyní prožívá expanzi. U nás zatím jen v nížinách a teplejších oblastech (např. jižní Morava, střední a východní Čechy).

 

Biologie a ekologie: Vyskytuje se  na otevřených stanovištích porostlých vysokou trávou, suchých loukách, stráních, okrajích cest a vinic, také na nivních loukách v okolí řek apod. Žije na vegetaci, kde si většinou na vrcholcích trav vytváří nápadná pavučinová hnízda (zvláště v oblibě mají trávy rodu Calamagrostis). Přes den je zápřednice ukryta ve svém pavučinovém zámotku a vylézá jen vzácně, aktivní je v noci, kdy se vydává na lov do okolí. V tomto zámotku samice buduje od konce srpna kokon, který bedlivě střeží a v tomto období si kokon a hnízdo brání. V kokonu bývá okolo 50 vajíček. Mláďata zůstávají nějaký čas s matkou a potom se rozutečou po okolí. Zápřednice jsou krátkověké, samec hyne po páření, samice v pozdním podzimu. Mladí pavouci přezimují a v létě následujícího roku dospívají. Tato zápřednice je v poslední době, díky médiím, veřejnosti známá jako "jedovatý žlutý pavouk, který bolestivě kouše". Vzhledem ke své velikosti a dlouhým chelicerám, je schopná prokousnout lidskou kůži. Svým výstražným zbarvením působí nebezpečně, její kousnutí je srovnatelné s bodnutím vosy. Zápřednice používá svých chelicer jen v případě bezprostředního ohrožení.

 

Ochrana, význam: Dříve byla na našem území velmi vzácná a bylo známo jen pár ojedinělých nálezů, v posledních letech se šíří - do Čech z Německa, na Moravu z Rakouska. Druh se v současné době nepovažuje za ohrožený. Na vhodných lokalitách např. na Bzenecku se vyskytuje hojně.

 

   

 

Literatura:


Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.