Carex umbrosa Host – ostřice stinná

Syn.: Carex caryophyllea var. umbrosa (Host) Fiori; C. praecox var. umbrosa (Host) Wimm. & Grab.

Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité

Status: NT

Popis: Hustě trsnatá, stálezelená, různoklasá ostřice vytvářející ploché, nevyvýšené trsy obklopené postupně odumírajícími listy z předchozích let. Dolní pochvy starších bazálních listů roztřepené ve světle hnědá vlákna, jarní výhony s nápadně dlouhou pochvou. Listy tuhé, ploše žlábkovité, tmavě zelené, lesklé, na okrajích draslavé. Lodyhy přímé, do 40 cm dlouhé. Květenství přímé, shloučené; samčí klásek jediný, vrcholový, samičí klásky nejčastěji po dvou, sblížené až vzájemně se překrývající; podpůrný listen pod spodním kláskem kratší než květenství, s krátkou, šikmo zkosenou, hnědou pochvou. Mošničky stopkaté, obvejčité, roztroušeně bílé chlupaté, šedozelené; plevy samičích klásků kratší nebo stejně dlouhé jako mošničky, protažené ve špičku, se světlým středovým pruhem.

Možná záměna: Ze stejné sekce Mitratae se na našem území vyskytuje ještě běžná ostřice jarní (Carex caryophyllea), která se liší především charakterem podzemních částí. Patří mezi výběžkaté ostřice, jejichž bohatší populace mohou vytvářet zdánlivé trsy. Loňské listy ostřice jarní částečně odumírají a na bázi proto není přítomna nápadná čupřina. Lodyhy jsou u tohoto druhu obloukovitě vystoupavé.

Rozšíření: Druh s evropským areálem rozpínajícím se od severního Španělsko po evropskou část Ruska. Na sever zasahuje do pobaltských zemí, na jih na Balkánský poloostrov a do centrální Itálie. Dále na východ a jihovýchod je nahrazen blízce příbuznými taxony.

V České republice se jedná o místy častěji se vyskytující druh, zejména v jihozápadních Čechách, v podhůří Šumavy a Brd, a také na Karlovarsku v západních Čechách. Roztroušeně roste ještě ve východních Čechách, místy v severních Čechách na Dokesku, na Vysočině ve Žďárských vrších a Železných horách, dále na Drahanské vrchovině a severně Znojma. Na Moravě je směrem k východu výrazně vzácnější a zcela chybí v Karpatech a v rozsáhlých oblastech jižní Moravy.

Ekologie: Druh různých typů mokřadní luk, pastvin a rašelinišť, rovněž se objevující ve světlých olšinách, pionýrských náletech a vlhkých doubravách. Vyhledává slunná až polostinná stanoviště. Preferuje těžké, minerálně bohaté, střídavě vlhké půdy s různou reakcí pH. Typicky provází vegetaci bezkolencových luk sv. Molinion caeruleae.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od dubna do května.

Ochrana a ohrožení: Ostřice stinná není řazena mezi zvláště chráněné druhy, v Červeném seznamu patří do nízké kategorie téměř ohrožených taxonů (NT). V kategorizaci se odráží především lokálně bohatý výskyt v jižních až západních Čechách. Druh je vázán na cenné a ohrožené mokřadní biotopy, které vyžadují ochranu a pravidelný management formou kosení nebo pastvy.

Literatura:

Kaplan Z., Danihelka J., Ekrt L., Štech M., Řepka R., Chrtek J. Jr., Grulich V., Rotreklová O., Dřevojan P., Šumberová K. & Wild J. (2020) Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 9. – Preslia, 92: 255–340.

Řepka R. & Grulich V. (2014): Ostřice České republiky. – Lesnická práce, Praha.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!