Betula carpatica - bříza karpatská

14. 6. 2010 vytvořil

Betula carpatica Waldstein et Kitaibel - bříza karpatská  

Syn.: Betula pubescens var. carpatica (Waldst. et Kit.) Koch, Betula pubescens subsp. carpatica (Waldst. et Kit.) Asch. et Graebn., Betula alba subsp. pubescens var. carpatica (Waldst. et Kit.) Čelakovský, Betula rhombifolia Tausch  

Čeleď: Betulaceae - břízovité

Status: C4b

 

Popis: Strom či keř s nepravidelnou korunou, pokrouceným kmenem, v mládí plstnatými letorosty. Borka je bělavá až hnědavá, jen nenápadně v krátkých úzkých páscích či kostičkách odlupčivá. Listy jsou vejčité až kosníkovité, na okraji dvojitě hrubě pilovité, na konci zašpičatělé, na bázi okrouhlé až uťaté, na rubu olysalé. Samičí jehnědy jsou zpočátku vzpřímené, za plodu převislé. Podpůrná šupina semene je trojlaločná, s prostředním lalokem nejdelším, a postranními laloky šikmo vpřed směřujícími. Nažka je dvoukřídlá, s křídly přibližně stejně širokými než semeno.

 

Možná záměna: Nejpodobnějším druhem je v ČR bříza pýřitá (Betula pubescens), která má pýřité letorosty a rub listů a podpůrnou šupinu s prostředním lalokem kratším než bočními. Nejběžnější český druh bříza bělokorá (Betula pendula) se od břízy karpatské liší statným vzrůstem, už od mládí lysými letorosty a křídly výrazně delšími než nažka.

 

Rozšíření: Druh s nejasným celkovým areálem rozšíření, vyskytující se pravděpodobně pouze v horách střední Evropy.

 

Horský druh, který se vyskytuje roztroušeně v některých pohraničních pohořích České republiky (Krušné a Jizerské hory, Krkonoše, Hrubý Jeseník, Šumava) a ve Slavkovském lese. Zajímavá je absence tohoto druhu na Králickém Sněžníku.

 

Ekologie: Bříza karpatská roste v křovinatých formacích nad horní hranicí lesa, při okrajích lavinových drah, na rašelinných horských loukách, roztroušeně na okrajích horských smrčin nebo suťových lesů vyšších poloh, obvykle na rašelinných půdách s vysokou hladinou podzemní vody. Je diagnostickým druhem svazu Salicion silesiacae.

 

Makrofanerofyt, který kvete v květnu nebo v červnu a plodí v červenci či srpnu.

 

Taxonomická poznámka: Břízy obecně jsou poměrně složitou taxonomickou skupinou. Některé izolované populace jsou popisovány jako samostatné druhy a na pojetí jednotlivých taxonů neexistuje jednotný názor. Například někteří západní taxonomové břízu karpatskou často považují pouze za poddruh břízy pýřité. Dalším problematickým tématem jsou evoluční a fylogenetické vztahy břízy karpatské k poměrně podobnému skandinávskému druhu bříza svalcová (Betula tortuosa), které prozatím nebyly uspokojivě vyřešeny.