Betula pubescens subsp. carpatica - bříza pýřitá karpatská

14. 6. 2010 vytvořil Michal Hroneš

Betula pubescens subsp. carpatica (Waldst. & Kit.) Asch. & Graebn. – bříza pýřitá karpatská
Syn.: Betula carpatica Waldstein & Kitaibel, Betula pubescens var. carpatica (Waldst. & Kit.) Koch, Betula alba subsp. pubescens var. carpatica (Waldst. & Kit.) Čelakovský, Betula rhombifolia Tausch
Čeleď: Betulaceae – břízovité
Status: DD

Popis: Strom či keř s nepravidelnou korunou, pokrouceným kmenem, v mládí plstnatými letorosty. Borka je bělavá až hnědavá, jen nenápadně v krátkých úzkých páscích či kostičkách odlupčivá. Listy jsou vejčité až kosníkovité, na okraji dvojitě hrubě pilovité, na konci zašpičatělé, na bázi okrouhlé až uťaté, na rubu olysalé. Samičí jehnědy jsou zpočátku vzpřímené, za plodu převislé. Podpůrná šupina semene je trojlaločná, s prostředním lalokem nejdelším, a postranními laloky šikmo vpřed směřujícími. Nažka je dvoukřídlá, s křídly přibližně stejně širokými než semeno.

Možná záměna:
Nejpodobnějším druhem je v ČR bříza pýřitá pravá (Betula pubescens subsp. pubescens), která má pýřité letorosty a rub listů a podpůrnou šupinu s prostředním lalokem kratším než bočními. Nejběžnější český druh bříza bělokorá (Betula pendula) se od břízy karpatské liší statným vzrůstem, už od mládí lysými letorosty a křídly výrazně delšími než nažka.

Rozšíření: Druh s nejasným celkovým areálem rozšíření, vyskytující se pravděpodobně pouze v horách střední Evropy.

Horský druh, který se vyskytuje roztroušeně v některých pohraničních pohořích České republiky (Krušné a Jizerské hory, Krkonoše, Hrubý Jeseník, Šumava) a ve Slavkovském lese. Zajímavá je absence tohoto druhu na Králickém Sněžníku.

Ekologie: Bříza pýřitá karpatská roste v křovinatých formacích nad horní hranicí lesa, při okrajích lavinových drah, na rašelinných horských loukách, roztroušeně na okrajích horských smrčin nebo suťových lesů vyšších poloh, obvykle na rašelinných půdách s vysokou hladinou podzemní vody. Je diagnostickým druhem subalpínských křovin svazu Salicion silesiacae.

Fanerofyt, který kvete v květnu nebo v červnu a plodí v červenci či srpnu.

Taxonomická poznámka: Břízy obecně jsou poměrně složitou taxonomickou skupinou. Některé izolované populace jsou popisovány jako samostatné druhy a na pojetí jednotlivých taxonů neexistuje jednotný názor. V současné době převládá názor, že vzhledem k morfologicky přechodným jedincům i celým populacím a nedostatečné genetické rozrůzněnosti není bříza karpatská dostatečně dobře odlišená od b. pýřité a je proto hodnocena jako její poddruh. Dalším problematickým tématem jsou evoluční a fylogenetické vztahy břízy karpatské k poměrně podobnému skandinávskému druhu bříza svalcová (Betula tortuosa), které prozatím nebyly uspokojivě vyřešeny.

 

 

Literatura:

Kříž Z. (1990): Betula L. – In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, Academia, Praha, 36–46.

Kuneš I., Linda R., Fér T., Karlík P., Baláš M., Ešnerová J., Vítámvás J., Bílý J. & Urfus T. (2019): Is Betula carpatica genetically distinctive? A morphometric, cytometric and molecular study of birches in the Bohemian Massif with a focus on Carpathian birch. – PLoSONE 14(10): e0224387.