Arctia villica - přástevník špenátový

17. 2. 2017 vytvořil Ondřej Machač

Arctia villica (Linnaeus, 1758) – přástevník špenátový

Čeleď: Arctiidae – přástevníkovití

Status: nehojný druh

 

Popis: Rozpětí křídel 56–64 mm, délka těla okolo 35 mm. Hlava je černá, tykadla jsou černá, u samice jednoduše vláknitá, u samců krátce hřebenitá. Hruď je černá se dvěma bílými skvrnami na bocích, vespod s červenooranžovými skvrnami. Zadeček žlutý nebo oranžový s řadou tmavších skvrn. Přední křídla tmavě hnědá až černá s bílými skvrnami. Zadní křídla žlutá s tmavými skvrnami. Spodní strana křídel má oranžovou obrubu. Tento druh je variabilní ve skvrnění předních křídel, na hranici areálu mívají jedinci menší bílé skvrny, v teplých oblastech mívají se světlé skvrny větší a někdy se spojují. Housenka je černá až tmavě hnědá s dlouhými hnědošedými chlupy a načervenalou hlavou, nohami a panožkami.

 

Možná záměna: V ČR téměř nezaměnitelný druh, z rodu Arctia se u nás vyskytuje ještě přástevník medvědí (A. caja). Pravděpodobně na našem území vyhynulý přástevník pryšcový (A. festiva) má stejně jako předešlý druh jinou kresbu.

 

Rozšíření: Evropa (chybí na severu Evropy), sever Afriky, Malá Asie. sever Íránu.

 

V ČR nehojně pouze na jihu Moravy (Brněnsko, Znojemsko, Hodonínsko a Břeclavsko).

 

Biologie a ekologie: Tento přástevník se vyskytuje na křovinatých stepích, lesostepích, okrajích světlých lesů, mýtinách, vřesovištích, vzácně i v kulturní krajině. Imaga létají od května do července. Létají převážně v noci, samice někdy i ve dne. Občas přilétají na světlo. Ve dne obvykle sedí na bylinné vegetaci. Housenky jsou polyfágní a živí se různými nízkými bylinami jako jsou smetánky, jitrocel, hluchavky, jahodníky apod. Aktivní jsou především v noci. Housenky najdeme od června, kuklí se v hustém zámotku mezi stařinou.

 

 

Literatura:


Macek J., Dvořák J., Traxler L. & Červenka V. (2007): Motýli a housenky střední Evropy Noční motýli I., Academia Praha.