Allium victorialis - česnek hadí

6. 1. 2021 vytvořil Michal Hroneš

Allium victorialis L. – česnek hadí
Syn: Anguinum victorialis (L.) Fourr., Berenice victorialis (L.) Salisb., Cepa victorialis (L.) Moench, Loncostemon victoriale (L.) Raf., Geboscon lanceolatum Raf., Geboscon triphylum Raf.
Čeleď: Amaryllidaceae – amarylkovité (dříve Alliaceae – česnekovité)
Status: EN, §O

Popis: Vytrvalé byliny s válcovitými, těsně nahloučenými cibulemi, jejichž vnější šupiny jsou síťovitě rozpadavé. Listy, vyrůstající po 2–4 ve spodní části stvolu, pochvovitou částí často obalující stvol, jsou nápadně řapíkaté, s čepelí eliptickou, na vrcholu špičatou, na bázi klínovitou, na rubu vynikle žilkovanou. Stvol je smáčknutý, 30–80 cm vysoký, před rozkvětem v horní části často nicí. Květy vyrůstají v hustém, bohatém, kulovitém lichookolíku, na bázi podepřeným blanitým, špičatým toulcem. Okvětní lístky jsou žlutobílé až zelenobílé, srostlé ve zvonkovité okvětí. Tyčinky nápadně vyčnívají z okvětí. Plodem je tobolka.

Možná záměna: Nezaměnitelný druh naší květeny. Vzácně může docházet k záměnám s česnekem medvědím (Allium ursinum), který má podobně široké, řapíkaté listy, ale liší se polokulovitým lichookolíkem tvořeným výrazně většími květy s rozestálým okvětím, čepelí na rubu bez nápadného žilkování a cibulemi bez vláknitě rozpadavých vnějších šupin.

Rozšíření:
Česnek hadí se vyskytuje v mírném pásmu Evropy a západní Asie. Jeho areál je značně disjunktivní a zahrnuje především hory severozápadního Portugalska po Kavkaz, západní Sibiř a jihozápadní Himálaj.

V ČR se vyskytuje velmi vzácně v pohořích na severu a východě, zejména v okolí horní hranice lesa a v karech Krkonoš a Hrubého Jeseníku a v masivu Radhoště v Moravskoslezských Beskydech. Izolované lokality leží také mezi Suchovem a Horním Němčím v Bílých Karpatech a u Havířova. Jinde v Čechách (např. v Jizerských horách) je jeho výskyt vázán na sudetské osídlení a druh zde byl buď záměrně vysazen nebo zplaněl.

Ekologie:
Chladnomilnější druh hlubších, vlhkých, na minerály bohatších, hlinitých půd, který roste především ve vysokobylinných nivách v ledovcových karech a v okolí horní hranice lesa, vzácněji také v horských smilkových trávnících, klečových porostech a horských bučinách nebo v nížinných dubohrabřinách a doubravách.

Geofyt kvetoucí od konce června do počátku srpna.

Ohrožení a ochrana: Česnek hadí je v poslední verzi Červeného seznamu veden jako druh ohrožený (EN) a ve stejné kategorii je chráněn také zákonem. Ve starších verzích byl veden dokonce jako druh silně ohrožený (C2). Přestože se většina jeho populací nachází na obtížně přístupných místech v přísně chráněných částech CHKO a NP a nehrozí mu tak přímé nebezpečí, je druh ohrožen ukončením pastvy v subalpínském stupni, eutrofizací a s těmito jevy spojeným zarůstáním stanovišť.

Význam: S česnek hadím se pojí řada lidových pověr. Jeho cibule připomínající díky síťovitě rozpadavé vrchní šupině brnění, byly používány jako talisman, který zaručuje nezranitelnost a obecně chrání před nebezpečím. Listy se používaly na hojení ran a kvašené se konzumovaly v zimním období, kdy byl nedostatek vitamínů. Latinské jméno victorialis kupodivu neznamená vítezství, jak by se dalo soudit podle jeho údajných účinků, ale upomíná na pohoří Montagne Sainte-Victoire ve francouzské Provence, odkud byl česnek hadí popsán.

 

 

Literatura:

Bureš L. (2013): Chráněné a ohrožené rostliny Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. – Rubico, Olomouc.

Krahulec F. & Duchoslav M. (2010): Allium L. – In.: Štěpánková J., Chrtek J. & Kaplan Z. (eds), Květena České republiky 8, Academia, Praha, 647–677.

Krahulec F., Duchoslav M. & Bártová V. (2006): Rozšíření druhů rodu česnek (Allium) v České republice. I. Druhy sekcí Reticulato-bulbosa, Butomissa a Anguinum (A. strictum, A. tuberosum, A. victorialis). – Zprávy České Botanické Společnosti 41: 1–16.