Aeshna juncea (Linnaeus, 1758) – šídlo sítinové

Čeleď: Aeshnidae – šídlovití

Status: NT

Popis: Velký druh šídla dosahující délky těla 65-80 mm. Hruď samců i samic je hnědá s dvěma výraznými žlutými pruhy na boku. Antehumerální žluté pruhy v přední části hrudi jsou u samců silnější než u samic. Hrana kostálních žilek na křídlech je žlutá až oranžová. Větší skvrny na hnědém zadečku jsou u samců modré a u samic žluté se zeleným nádechem. Oči samců mají také modřejší nádech. Za zadní vnější hranou oka obou pohlaví se nachází žlutá skvrna. Křídla jsou čirá s protáhlou tmavou plamkou. Nohy jsou celé černé.

Možná záměna: Na první pohled je možná záměna s dalšími velkými šídly rodu Aeshna, zejména však s šídlem rašelinným (A. subarctica). Oba druhy můžeme rozlišit řadou znaků patrných při bližším prohlédnutí. Hrana kostálních žilek u A. subarctica je tmavě hnědá, černá linka mezi čelem a čelním štítkem se neztenčuje (u A. juncea se zužuje směrem k očím), mezi dvěma pruhy na boku hrudi jsou ještě další dva modré pruhy (u A. juncea mezi pruhy maximálně malá žlutá skvrna), zbarvení zadečku je v porovnání s A. juncea vybledlé.

Vzhledem k výskytu na horských vrchovištích může dojít k záměně i s šídlem horským (A. caerulea), které je však především menší, má krátkou spojnici očí, nevýrazné antehumeralní pruhy v přední části hrudi a šikmé pruhy na boku hrudi jsou úzké a zvlněné.

Rozšíření: Severský druh s holoarktickým rozšířením (Severní Amerika a severní část Euroasie). Chybí v jižních zemích Evropy vyjma Pyreneje (jižní hranice souvislého výskytu se táhne přes Alpy, ČR a Slovensko dále na východ).

V ČR se vyskytuje mozaikovitě na celém území. Dává však přednost vyšším nadmořským výškám – tzn. zejména Českomoravská vysočina a příhraniční pohoří.

Biologie a ekologie: Jedná se o biotopově nevyhraněný druh. Obývá různé typy stojatých vod od zarostlých slatinišť přes slepá ramena a rybníky až po horská vrchoviště. Dospělý jedinci se vyskytují od začátku června do začátku října. Samci patrolují nízkým letem nad vodou či vegetací. Na přítomnost dalších jedinců či druhů šídel reagují velmi agresivně. Kopulace se odehrává při zavěšení se na vegetaci. Samice kladou vajíčka do příbřežních porostů ostřic nebo sítin. Vývoj larev trvá obvykle tři roky, v chladných oblastech i čtyři.

Literatura:

Dijkstra KDB & Lewington R (2006): Field Guide to the Dragonflies of Britain and Europe. British Wildlife Publishing Ltd. 320 pp.

Dolný A, Bárta D, Waldhauser M, Holuša O, Hanel L & kol. (2007): Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření. ČSOP Vlašim. 678 pp. 

Dolný A, Harabiš F & Bárta D (2016): Vážky (Insecta: Odonata) České republiky. Academia, Praha. 342 pp.

Waldhauser M & Černý M (2014): Vážky ČR: Příručka pro určování našich druhů a jejich larev. ČSOP Vlašim. 184 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!