Megopis scabricornis (Scopoli) Lameere, 1909 - tesařík drsnorohý

Syn.: Aegosoma scabricorne (Scopoli, 1763); Cerambyx scabricornis Scopoli, 1763; Cerambyx eques Voet, 1778

Čeleď: Cerambycidae - tesaříkovití

Status: KO, EN

Popis: Patří k bizardně vypadajícím tesaříkům, které u nás můžete spatřit. Tesařík o velikosti 29-50 mm se řadí k největším v ČR. Brouci jsou krémově hnědí s tmavšími tykadly a končetinami. Tykadla vypadají jako by neměli články, ale při bližším ohledání jsou dobře viditelné, u samičky jsou tykadla kratší než tělo. Samičku poznáme podle velkého kladélka, měřícího až 10 mm.

Rozšíření: Velká část Evropy mimo severu, celá jižní Evropa vyjma Portugalska, dále není v Nizozemí a Belgii, chybí též v Polsku.

V ČR je tento tesařík velmi vzácný, v Čechách je pravděpodobně vyhynulý, existují pouze historické nálezy. Na Moravě je to s výskytem lepší, ale je známo jen několik lokalit na nejjižnější Moravě. Vyskytuje se zejména na Břeclavsku a jednou z lokalit je například NPR Cahnov-Soutok. Není tomu dlouho, kdy byla objevena malá populace v jednom z Olomouckých parků.

Biologie a ekologie: Tohoto tesaříka najdeme především v lužních lesích a břehových porostech. S dospělci se setkáme od června do srpna. Je to druh s noční aktivitou, přes den se dospělci ukrývají ve štěrbinách a dutinách. Může přilétnout na světlo. Vývoj probíhá v odumřelých částech dřeva, přibližně tři roky. Nejčastěji jsou živnou rostlinou topoly (Populus) a vrby (Salix), občas i jilmy (Ulmus).

Ohrožení a ochrana: Největší příčinou ohrožení je nedostatek vhodných stromů k vývoji. Často také špatné sanace stromů v parcích, kde se stromy konzervují a přitom je zahubena celá populace těchto tesaříků. Pro zachování druhu je důležité chránit poslední zbytky lužních lesů a v parcích kde se tento skvost vyskytuje nekácet staré stromy a nijak do nich nezasahovat pokud je to možné.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!