Adonis flammea Jacq. - hlaváček plamenný

Syn.: Adonis caudata Stev.

Čeleď: Ranunculaceae - pryskyřníkovité

Status: CR, ČK

Popis: Rostlina s přímými lodyhami, vysoká 20-50 cm. Dolní lodyžní listy řapíkaté, horní listy přisedlé, obojí zpeřené v čárkovité úkrojky. Květy velké do 35 mm; kališní lístky vejčité, ke koruně přitisklé, bělavě chlupaté; korunní lístků 5-8, zbarvených červeně až tmavě červeně, na bázi s tmavou skvrnou. Plodem jsou lysé, šikmo vejcovité nažky, které mají na špičce tmavou skrvrnu.

Možná záměna: Hlaváček plamenný lze zaměnit s hlaváčkem letním (Adonis aestivalis). Spolehlivě je odlišíme podle kališních lístků, které má hlaváček letní lysé.

Rozšíření: Druh s euroasijským areálem, s centrem rozšíření v oblasti Středozemního moře. Je udáván jako příklad íránsko-turanských migrantů v evropské flóře. Severní hranice areálu sahá až do jižního Švédska. Dále je znám ze střední Evropy, SZ Francie, J a JV Evropy, Malé Asie, kavkazské oblasti a střední Asie.

V České republice se historicky hojně vyskytoval v S a SZ Čechách a na jižní Moravě. Ojediněle byl dokladován též z Polabí, jižních Čech nebo Hané. Vázán na nížinné až pahorkatinné polohy. Dnes velmi vzácný, dokládaný především ze Znojemska a Břeclavska.

Ekologie: Ruderální, plevelná rostlina vázaná na obilná pole a úhory. Preferuje bazické, nejčastěji vápnité substráty, na živiny bohaté půdy hlinito-písčitého charakteru. Je udávána jako charakteristický druh sv. Caucalidion lappulae.

Jednoletý terofyt až ozimá bylina. Kvete především v letních měsících od května do srpna.

Ochrana a ohrožení: Druh není veden (stejně jako naprostá většina plevelných druhů) mezi zvláště chráněnými druhy. V Červeném seznamu patří do kategorie kriticky ohrožených taxonů (CR).  Druh je dnes velmi vzácný. Hlavní příčiny ústupu můžeme hledat ve změnách osevních postupů, ústupu tradičnějších způsobů zemědělství nahrazených intenzivní formou a především ve velkoplošném, nadměrném používání herbicidů. Efektivní druhová i územní ochrana je z pohledu ekobiologie takových druhů téměř nemožná. V úvahu připadá jen podpora dosevem semen a vytvoření stabilní semenné banky v dané oblasti.

Literatura:

Křísa B. (1997): Adonis L. In.: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 1, 2. vyd., Academia, Praha, 468-470.

Štefánek M. (2010): Poznámky k rozšíření některých vzácnějších druhů polních plevelů v severní části středních Čech. – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 45: 53–86.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!