Zygiella x-notata - křižák okenní

1. 10. 2022 vytvořil Ondřej Machač

Zygiella x-notata (Clerck, 1757) – křižák okenní

Čeleď: Araneidae – křižákovití

Status: vzácný druh

 

Popis: Délka těla 3,5–7 mm (hlavohruď 2–3,5 mm). Hlavohruď je světle žlutohnědá s tmavým středovým páskem, u samic širším a nápadnějším. Zadeček je vejčitý, mírně zploštělý. V přední části zadečku jsou dvě hnědošedé skvrny, ve středu je světlá skvrna s tmavším foliem (laločnatou skvrnou). Boky zadečku jsou šedohnědé. Nohy jsou žlutohnědé s nevýraznými tmavšími kroužky.

 

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími křižáky rodu Zygiella (v ČR 3 druhy), zejména s křižákem stříbřitým (Z. atrica), který je obvykle světlejší, s méně kontrastnějším zbarvením. Samci křižáka stříbřitého mají výrazně prodloužená makadla. K spolehlivému určení samic je potřeba porovnat kopulační orgány.

 

Rozšíření: Holearktický druh (původem zřejmě v západní Evropě), nyní synantropně rozšířen po celé Evropě a mírném pásu Asie až po Japonsko. Zavlečen byl také do Jižní i Severní Ameriky.

 

V ČR vzácný druh, pouze několik nálezů z měst zejména v Čechách (např. Plzeň, Ústí nad Labem, Mostecko, na Moravě ve Znojmě). Mapa rozšíření zde.

 

Biologie a ekologie: Křižák okenní se u nás vyskytuje synantropně, nejčastěji ve městech na zdech domů. Ve volné přírodě u nás zatím nezjištěn, jinde v Evropě i na skalách a vzácněji na kmenech stromů. Charakteristické kolové sítě s prázdnou výsečí, z níž vede signální vlákno do úkrytu, si tká na zdech, zejména v rozích, pod střechou nebo v okolí oken (odtud české jméno „okenní“). Přes den se zdržuje v pavučinovém úkrytu u sítě, aktivní je v noci. S dospělci se setkáme od konce srpna před celý podzim, až do prvních mrazíků.

 

 

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.