Zora manicata - zora pustinná

20. 8. 2023 vytvořil Ondřej Machač

Zora manicata Simon, 1878 – zora pustinná

Čeleď: Miturgidae – zorovití

Status: VU

 

Popis: Délka těla 2,8–5,3 mm (hlavohruď 1,5–1,7 mm). Hlavohruď světle hnědá s párem poměrně širokých tmavých zvlněných proužků. Po stranách zadních středních očí je tmavá skvrnka. Zadeček je oválný, mírně protažený, světle hnědý s variabilní tmavě hnědou strakatou kresbou. Ve zbarvení je velmi variabilní. Nohy jsou hnědé s tmavšími holeněmi a metatarzi předních dvou párů noh se dvě páry trnů.

 

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími druhy rodu Zora (v ČR 8 druhů). Od ostatních druhů se liší dvěma páry trnů na metatarsech, kresbou na hlavohrudi i zadečku a podle kopulačních orgánů.

 

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy, v Izraeli a ve Střední Asii.

 

V ČR vzácně, pouze v teplých oblastech (hojnější je např. v Českém krasu a na jihu Moravy). Mapa rozšíření zde.

 

Biologie a ekologie: Zora pustinná žije na suchých osluněných lokalitách, zejména na stepích a lesostepích, vřesovištích apod. Někdy i ve vápencových lomech. Žije na zemi v listovém opadu, stařině a pod kameny. Nestaví si pavučiny a svou kořist aktivně vyhledává, převážně ve dne. Bílý plochý kokon samice připřádá obvykle na spodní stranu kamene a hlídá ho. S dospělci se setkáme zejména od dubna do října.

 

Ochrana a ohrožení: V červeném seznamu pavouků ČR je zařazena díky vazbě na člověkem málo pozměněné stepní a lesostepní biotopy jako druh zranitelný (VU). Ohrožena je zarůstáním a degradací těchto biotopů.

 

 

Literatura:

 

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.