Zamenis longissimus - užovka stromová

9. 8. 2009 vytvořil Zdeněk Mačát

Zamenis longissimus (Laurenti, 1768) - užovka stromová

Syn.: Elaphe longissima (Laurenti, 1768); Coluber aesculapi Lacepepde, 1789; Coluber longissimus (Laurenti, 1768); Natrix longissima Laurenti, 1768; užovka Aeskulapova

Čeleď: Colubridae - užovkovití

Status: KO, CR - populace v SZ Čechách, EN - populace na Moravě, Bern II, HD IV

 

Popis: Užovka stromová je až 200 cm dlouhý had se štíhlým tělem a kruhovitou zorničkou. Je to největší had žijící v ČR. Délka těla je však v průměru menší než 2 m a to z pravidla okolo 90-130 cm. Samice jsou větší než samci. Zbarvení je u obou pohlaví stejné, většinou olivové, olivově šedé, hnědé, nebo velmi vzácně až šedožluté popřípadě krémové. V přírodě je možné se setkat jak s melanismem, erytrismem tak i s albinismem. Ve středních částech těla jsou okraje šupin bílé a někdy splývají v linie. Břicho je bělavé, někdy jasně žluté, pískové nebo krémové. Mladí jedinci mají na hřbetu příčné tmavé pásky, které v přední části těla tvoří skrvnky. Kresba za hlavou je výrazná. Pro mláďata je typický tmavý proužek pod okem, který mají i někteří dospělí jedince, ne však tolik výrazný.

 

Možná záměna: Druh pro své rozměry a vyjímečnost nezaměnitelný. V úvahu připadá snad jen možnost záměny mladěte užovky stromové za užovku obojkovou (Natrix natrix), podobnost žlutých půlměsíčků je velká, ale zbarvení zbytku těla je dosti odlišné.

 

Rozšíření: Evropský druh hada, rozšířený převážně v mediteránu. Běžně ve Francii na S Španělska, v Itálii, Rakousku, Slovinsku a Albánii. Roztroušeně na Balkánu. Nejseverněji v Německu a ČR.

 

V ČR se vyskytují tři oddělené populace. V SZ Čechách (Poohří), jižní Morava (NP Podyjí) a Slovácko (CHKO Bíle Karpaty).

 

Biologie a ekologie: Užovka stromová je u nás obývá prosluněné suché biotopy, vždy však v blízkosti nějakého vlhkého místa. Většinou se jedná o lesostepní formace s roztroušenými křovinami a kamenitými stráněmi, také vinohrady, sady a řídké listnaté lesy. Největší koncentrace jedinců je v místech s vhodným úkrytem (skládka dřeva, kamenné zídky, komposty, a mnoho dalších). V ČR jsou lokality položeny v rozmezí 300-720 m n. m. v Karpatech. V celém areálu je pak možné užovku stromovou potkat až do výšky 1800-2000 m n. m. Druh je aktivní ve dne. Většinu času tráví vyhřívání, ve večerních hodinách hledá potravu. Ve dnech, kdy teplota překračuje unosnou mez se stahuje blíže k vodě. Had velmi dobře šplhá a plave. Při sebeobraně, kdy se jí nepovede predatorovi uniknout, se stáčí do terče, splošťuje hlavu, kouše a vydává hlasité chřestění koncem ocasu, kterým vibruje o zem. Ze zimování se užovky probouzejí u dubnu či květnu a aktivní jsou do konce září či října. Paření přichází na řadu v květnu nebo červnu, a to skoro vždy ráno. Vajíčka jsou bílá, většinou od 5-9 ve snůšce. Pro kladení vajec samice vyhledává vhodná místa jako jsou komposty, hnoje, vykotlané pařezy, skalní štěrbiny a pod. Většina mláďat se lihne na konci léta. Potravou užovky stromové jsou drobní hlodavci nebo ptačí vajíčka, která polyká celá. Mladí jedinci často loví ještěrky. Dožívá se až 20 let.

 

Ochrana a význam: Druh výrazné kulturní hodnoty. Byla spojována s mytologií Slovanů, najdeme ji také ve znaku mediků, jako hada obtáčejícího se kolem hole. Druh, který si zaslouží velkou pozornost. Zákonem chráněný druh, hodnocen jako kriticky ohrožený. V současné době je v ČR plně realizován záchranný program pro tento druh.

 

zamenis_longissimus4