Yponomeuta evonymella - předivka zhoubná

20. 7. 2020 vytvořil Ondřej Machač

Yponomeuta evonymella (Linnaeus, 1758) – předivka zhoubná

Čeleď: Yponomeutidae – předivkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Rozpětí křídel 16–25 mm, délka těla okolo 8 mm. Zbarvení hlavy, nitkovitých tykadel, noh a hrudi je bílé, zadeček je šedobílý. Přední křídla jsou bílá, úzká na konci mírně rozšířená s bílými třásněmi. Na předním křídle je pět řad drobných černých teček. Zadní křídla jsou světle šedohnědá. Housenka je světle žlutá s dvěma řadami tmavých skvrn a tmavou hlavou.

 

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími předivkami rodu Yponomeuta, od nichž se liší pěti řadami teček na předních křídlech a taky živnou rostlinou.

 

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a na Sibiři.

 

V ČR hojný druh, roztroušeně po celém území v nížinách a středních polohách.

 

Biologie a ekologie: Předivka zhoubná obývá okraje vlhkých listnatých lesů (zejména lužních lesů), břehové porosty křovin, křovinaté hráze rybníků, okraje cest, ale i zahrady a parky. Aktivní je zejména v noci, přes den odpočívá obvykle na spodní straně listů stromů a keřů. Létá od konce června do konce srpna. Housenky se líhnou na jaře a vytvářejí na listech „pavučinová“ hnízda, ve kterých pospolitě žijí. Tato hnízda je chrání před predátory a nepříznivými vlivy počasí. V některých letech mohou způsobovat i holožíry a obalit celé keře svými hnízdy. V hnízdě se poté i kuklí ve vřetenovitých kokonech, které často připřádají k sobě a tvoří shluky.  Živí se střemchou hroznovitou (Prunus padus), vzácněji i jinými příbuznými dřevinami.

 

 

Literatura:

 

Laštůvka A., Laštůvka Z., Liška J. & Šumpich J. (2018): Drobní motýli I. - Motýli a housenky střední Evropy V. Academia, Praha.