Xysticus ulmi - běžník mokřadní

31. 5. 2017 vytvořil Ondřej Machač

Xysticus ulmi Hahn, 1831 – běžník mokřadní

Čeleď: Thomisidae – běžníkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 5–8 mm (hlavohruď 2,5–3,5 mm). Hlavohruď je u samic je světle hnědá s tmavšími proužky a světlými okraji. Zadeček oválný, mírně zploštělý. Zbarvení zadečku je obvykle světle hnědé až hnědožluté s tmavším foliem (skvrnou) s tenkou tmavší obrubou, na kterém je světlá kresba. V přední části kresby jsou charakteristické úzké proužky, které se až v zadní části rozšiřují. V zadní části zadečku jsou bělavé příčné proužky. Nohy jsou žlutohnědé. Zbarvení samců je výrazně tmavší – tmavě hnědé, s tmavými stehny a koxami prvních dvou párů.

 

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími běžníky rodu Xysticus, které nezkušený pozorovatel odliší pouze podle tvaru kopulačních orgánů. Tento druh je však jako jeden z mála druhů rodu vázaný na mokřadní biotopy, kde patří k nejhojnějším běžníkům.

 

Rozšíření: Palearktický druh – Evropa, Střední Asie, sever Afriky.

 

V ČR hojný druh, zejména v nížinách po celém území. Mapa rozšířeníé zde.

 

Biologie a ekologie: Tento běžník se vyskytuje na různých mokřadních biotopech, jako jsou litorály rybníků, břehové porosty řek, rákosiny a vlhké louky. Vzácněji i na jiných biotopech. Žije na bylinné vegetaci, kde na listech číhají na hmyz. Od května hlídá samice plochý bílý kokon, ukrytý v přehnutém listu nebo s oblibou v květenství rákosu. Přezimují nedospělí jedinci obvykle ve stařině. S dospělci se setkáme od dubna do září.

 

 

Literatura:


Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.