Xylotrechus rusticus (Linnaeus, 1758) - tesařík pestrý

Syn.: Clytus liciatus (Linnaeus) Mulsant, 1839 Callidium atomarium Fabricius, 1792; Callidium confusum Herbst, 1784; Callidium hafniense Fabricius, 1775; Cerambyx liciatus Linnaeus, 1767; Cerambyx longipes Villers, 1789; Cerambyx octonotatus Gmelin, 1790; Cerambyx signatus Geoffroy, 1785; Cerambyx variegatus Geoffroy, 1785; Clytus atomarius Fabricius, 1801 

 Čeleď: Cerambycidae - tesaříkovití

Status: vzácný druh

Popis: Velikost 9-20 mm, zbarvení se pohybuje v hnědo-černých odstínech. Na těle nalezneme několik skvrn, které mají hnědo-žlutou barvu. Skvrny jsou velmi variabilní a je popsáno několik barevných odchylek. Na štítu najdeme čtyři podélné pásky, krovky se dvěmi nebo třemi šedavými nebo bělavými páskami. Celé tělo je jemně chloupkované, štít a krovky jemně a hustě vrásčité a tečkované. U samic krovky nepřesahují zadeček, u samců témeř dosahují nebo málokdy přesahují konec zadečku. Končetiny a tykadla červeno-hnědé.

Možná záměna: Podobným druhem je tesařík (Xylotrechus pantherinus), který v přírodě není témeř k vidění a většina imág byla dochována z larev. Považuje se za velmi vzácný druh a vyvíjí se monofágně na vrbě jívě (Salix caprea). Tesařík pestrý (Xylotrechus rusticus) se od tesaříka (Xylotrechus pantherinus) liší již na první pohled zbarvením a postavením skvrn. Xylotrechus pantherinus má skvrny zbarveny žlutavě. Na štítu čtyři pásky a nakrovkách několik skvrn, které mohou tvořit i pásky.

Rozšíření: Druh rozšířen po celé Evropě až na Sibiř a Kavkaz. Vyskytuje se až v Mongolsku, Japonsku a Koreji.

V ČR se vyskytuje velmi lokálně a vzácně, v Čechách především v Polabí a Povltaví. Na Moravě je situace o něco lepší, hojněji na Olomoucku a Prostějovsku, ale hlavně na jižní Moravě. Nejhojněji v okolí Brna, Břeclavsko a Pálava.

Biologie a ekologie: Imaga můžeme zastihnout od konce května do srpna. Především v lužních lesích nebo břehových porostech kolem velkých řek. Brouci nejčastěji na živných rostlinách kde sedí nebo pobíhají po kůře. Mezi živné rostliny patří především topoly (Populus), břízy (Betula), vrby (Salix) nebo buky (Fagus). Samičky kladou vajíčka do kmenů a větví odumírajících stromů. Larvy se prokousavájí dosti hluboko do dřeva. Vývoj je jednoletý nebo dvouletý, někteří autoři uvádějí dokonce tříletý.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!