Xylocopa valga - drvodělka potulná

15. 9. 2019 vytvořil Ondřej Machač

Xylocopa valga (Gerstäcker, 1872) – drvodělka potulná 

Čeleď: Apidae – včelovití

Status: běžný druh

 

Popis: Spolu s drvodělkou fialovou (X. violacea) je naší největší samotářskou včelou. Délka těla 20–25 mm. Tělo je robustní, černé s fialovým leskem. Tykadla jsou černá u obou pohlaví. Celé tělo je na hřbetní straně ochlupeno. Křídla jsou tmavě hnědá s výrazným fialovým leskem. Nohy jsou robustní, černé.

 

Možná záměna: Záměna je možná s velmi podobnou a známější drvodělkou fialovou (X. violacea). Samce drvodělky fialové rozlišíme podle světlého 11. a 12. článku tykadla, samice má na holeni zadních noh pouze dvě řady hrbolků, kdežto drvodělka potulná má celou holeň pokrytou hrbolky. V minulosti byl na jihu Moravy zaznamenán také druh X. iris, která je výrazně menší s modravým leskem zadečku. Drvodělkám je na první pohled podobná také menší maltářka zední (Megachile parietina).

 

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen od Pyrenejského polostrova až po evropskou část Ruska. Na sever až do Pobaltí.

 

V ČR poměrně hojný druh, roztroušeně po celém území, zejména v teplejších oblastech. Vzácně také ve středních polohách. Hojnější než známější drvodělka fialová.

 

Biologie a ekologie: Drvodělka potulná je teplomilný druh, který obývá otevřenou krajinu a světlé lesy. Najdeme ji na lesostepích, na okrajích světlých lesů, na výslunných stráních, ale i v zahradách a parcích. Dospělci létají pomalu, ale obratně. Aktivní jsou zejména za slunečného počasí, kdy vyhledávají kvetoucí stromy a keře (občas i byliny) na kterých sají nektar a sbírají pyl. Samice vykousává do trouchnivělého dřeva (odtud český název) horizontální chodbu až 30 cm dlouhou s několika komůrkami, oddělenými přepážkami z nakousaného dřeva. V každé komůrce je jedna larva, která se živí pylem, který tam samice nashromáždí. Larva přezimuje a brzy na jaře se kuklí. Dospělé drvodělky se líhnou obvykle během dubna, létají od dubna do začátku září (nejvíce v květnu a červnu).

 

 

Literatura:

 

Bogush P. (2007): Drvodělky a jejich výsadky na sever. Živa 6/2007.

 

Macek J., Straka J., Bogush P., Dvořák L., Bezděčka P. Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České republiky I. Žahadloví – II. dotisk. Academia, Praha.

 

Zahradník J. (1987): Blanokřídlí. Artia Praha.