Veronica dillenii Crantz – rozrazil Dilleniův  

Syn.: Veronica succulenta All., Veronica campestris (Schmalh.) Schmalh., Veronica verna var. campestris Schmalh., Veronica verna var. longistyla Cesati, Veronica verna subsp. dillenii (Crantz) Hayek, Veronica verna auct. non L.  

Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité (dříve Scrophulariaceae – krtičníkovité)

Status: LC

Popis: Jednoleté, chlupaté až žláznatě chlupaté, 8–25 cm vysoké byliny s tenkým žlutavým kořenem a přímou, nevětvenou nebo jen v horní části větvenou, na bázi často načervenalou, v průřezu oblou lodyhou. Listy jsou vstřícné, tmavě zelené, oboustranně chlupaté, často poněkud sukulentní, v obrysu úzce vejčité až vejčitě kopinaté, spodní celokrajné, na okraji vroubkované, ostatní peřenodílné až peřenosečné, s prostředním lalokem nejširším, obvejčitým či obkopinatým na vrcholu tupým. Nejspodnější listy vyrůstají na krátkém řapíku, ostatní listy jsou přisedlé. Květenství je koncové, oboustranně hroznovité, mnohokvěté, odstále žláznaté. Listeny jsou podobné nejhořejším listům, peřenodílné až peřenosečné, postupně se ztenčující až po nejhořejší celokrajné kopinaté. Květy jsou drobné, tmavě modré, koruna je kratší než kalich. Blizna a prašníky jsou modré. Tobolky jsou ledvinité až obsrdčité, maximálně stejně dlouhé jako kališní cípy, na okraji kýlnaté s dlouhými žláznatými chlupy.

Možná záměna: Velmi podobným druhem je rozrazil jarní (Veronica verna), který se liší nižším vzrůstem, vzácným výskytem žláznatých chlupů v květenství a jinou barvou prašníků a blizen.

Rozšíření: Evropský druh s nevelkým areálem rozšíření, který se vyskytuje od jihovýchodní Francie na západě po pohoří Ural na východě. Na jih areál zasahuje do severního Středomoří a Rumunska a na sever po německé a polské pobřeží Baltského moře. Zavlečen byl do Severní Ameriky.

Vzhledem k častým záměnám s V. verna bývá tento druh často přehlížen. Vyskytuje se převážně v nejteplejších oblastech ČR, do vyšších poloh (cca do 500 m n. m.) vystupuje kaňony větších řek. Těžiště výskytu leží zejména na jižní Moravě, na Hané a ve středních a severozápadních Čechách.

Ekologie: Rozrazil Dilleniův je konkurenčně slabým pionýrským druhem. Roste obvykle na otevřených či narušených ploškách na skalních stepích a suchých stráních, na okrajích borů, na písčinách, vzácněji také na okrajích opuštěných polí či ve vinicích. Vyhovují mu suché, mělké, na živiny často značně bohaté půdy s mírně kyselou až neutrální reakcí. V nížinách roste na nevápnitých podkladech, ve vyšších polohách na okraji svého ekologického optima se může vyskytovat i na vápenci. Je diagnostickým druhem společenstev jarních efemér svazu Arabidopsion thalianae a písčin svazu Corynephorion canescentis.

Terofyt, který kvete v dubnu a květnu.

Literatura:

Hrouda L. (2000): Veronica L. – In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 355–397.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!