Uloborus walckenaerius - pakřižák Walckenaerův

16. 6. 2010 vytvořil Ondřej Machač

Uloborus walckenaerius Latreiile, 1806 - pakřižák Walckenaerův

Řád: Araneae - pavouci; Čeleď: Uloboridae - pakřižákovití

Status: CR

 

Popis: Bizardní pavouk o velikosti samic 6-8 mm, samců 4-6 mm (hlh. 1,5-2 mm). Tělo je bělavě až šedohnědě zbarveno. Hlavohruď je bělavá s hnědavými znaky. Zadeček protáhlý, u samic při pohledu z boku kopulovitý. Na zadečku jsou čtyři podélné pruhy krátkých chloupků tvořících typické hřebínky. Nohy jsou šedohnědé tmavší než zbarvení těla. První pár noh je výrazně delší než zbylé páry. U nás nezaměnitelný druh.

 

Rozšíření: Palearktický druh - mírný a subtropický pás Evropy, Asie a severní Afriky.

 

V ČR vzácný druh vázaný na otevřená vyprahlá stanoviště. U nás je znám pouze z Bzenecka, okolí  Hodonína a Lednice. V České republice je severní hranice rozšíření tohoto druhu.

 

Biologie a ekologie: Pakřížák Walckenaerův obývá otevřené a suché biotopy, u nás je vázaný na písčiny, váté písky, stepi nebo osluněné okraje lesostepí. Kruhové sítě si staví na vegetaci a nízkých keřích, s oblibou na mladých borovicích a vřesu. Kruhová síť má typické křížové stabilimentum a vytváří ji i mláďata. Pakřižák číhá na kořist uprostřed sítě nebo v její blízkosti. Koncem léta samice zavěšuje vřetenovité kokony v blízkosti sítě.  Přezimují mladí jedinci, kteří dospívají na jaře následujícího roku, vývoj je jednoletý.

 

Ohrožení a ochrana: Druh vázaný na nelesní xerotermní biotopy. Stejně jako mnohé druhy bezobratlých vázané na tyto stanoviště je ohrožen zejména zarůstáním vhodných biotopů. Vzhledem k vazbě na tyto stanoviště (u nás převážně písčiny) a vzácnosti je zařazen v Červeném seznamu bezobratlých jako kriticky ohrožený druh (CR).

 

Literatura:


Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.