Triglochin maritima L. – bařička přímořská
Syn.: Triglochin salina Wallr.
Čeleď: Juncaginaceae – bařičkovité
Status: RE, §K
Popis: Bylina s vodorovným oddenkem, hustě porostlým ztlustlými bázemi odumřelých růžic tvořených zbytky bělavých pochev. Listy úzce čárkovité, dlouhé až 30 cm, obvykle více než 3žilné, s blanitě lemovanými pochvami. Stvol přímý, lysý, obalený pochvami listů nejmladší listové růžice. Květenství je bohatý hrozen tvořený 20-100 květy, za plodu dlouhý až 25 cm. Okvětný lístky široce vejčité, vypouklé, na hřbetě zelené, s červeným lemem. Plody od vřetene plodenství odstávající, široce elipsoidního tvaru, téměř oblé nebo s 6 podélnými žebry.
Možná záměna: Druh je zaměnitelný s bařičkou bahenní (Triglochin palustre), od které se odlišuje široce elipsoidním, na bázi zaobleným plodem, 6pouzdrým semeníkem; výrazněji na bázi ztlustlejším stvolem a celistvým listovým jazýčkem.
Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem, který se v Evropě vyskytuje především podél pobřeží Atlantského oceánu, Baltského, Černého a Jaderského moře. Dále roste na vnitrozemských kontinentálních slaniscích a panoniku a pontiku a dále do střední Asie, resp. Čínu. Vzácnější je na pobřeží Středozemního moře v severní Africe. Roste též na americkém kontinentu od Aljašky po Ohňovou zemi.
V České republice vždy vzácný druh rostoucí pouze v termofytiku v planárním stupni. V Čechách byl s jistotou doložen pouze na dvou lokalitách, na Moravě se nacházelo lokalit více. Poslední doložený výskyt pochází ze slanisek u rybníku Nesyt.
Ekologie: Druh vázaný na slaniska a vlhké louky se zvýšeným obsahem minerálních látek v půdě. Součást halofytní vegetace svazu Scorzonero-Juncion gerardii aj.
Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem růstu od května do srpna.
Ochrana a ohrožení: Bařička přímořská je doposud vedena jako kriticky ohrožený druh mezi zvláště chráněnými taxony dle vyhlášky. V Červeném a černém seznamu je řazena mezi taxony pro Českou republiku vyhynulé (RE). Poslední ověřený nález je v současnosti více než 20 let starý. Druh byl na našem území vždy vzácný a uškodila mu především přímá destrukce přirozených biotopů.
Literatura:
Bureš P. (2010): Triglochin L. Štěpánková J. (ed.), Květena České republiky 8., Academia, Praha, 325–328.
Danihelka J. & Šmarda P. (2001): Triglochin maritima na Slanisku u Nesytu. – Zprávy České botanické společenosti, 36: 45–47.
Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!