Trifolium repens - jetel plazivý

11. 7. 2008 vytvořil Michal Hroneš

Trifolium repens L. – jetel plazivý  

Syn.: Amoria repens (L.) C. Presl  

Čeleď: Fabaceae – bobovité  

Status: běžný druh

 

Popis: Vytrvalé byliny s tlustým a větveným oddenkem. Lodyhy jsou poléhavé až plazivé, zřídka vystoupavé, často kořenující, lysé. Listy jsou poměrně dlouhé, řapíkaté, s trojčetnou čepelí. Jednotlivé lístky jsou celokrajné, obvejčité až široce eliptické. Květy, nahloučené v kulovité hlávce, jsou bílé, krémové nebo vzácněji světle růžové, se stopkami delšími než kališní trubka. Pavéza je delší než korunní křídla. Plodem je nepukavý lusk.

 

Možná záměna: Podobným druhem je jetel zvrhlý (Trifolium hybridum), který se liší nekořenujícími lodyhami, většími listy a růžovobílými hlávkami. Dalším podobným druhem je jetel horský (Trifolium montanum), který se liší chlupatými lodyhami a listy či velmi krátkými květními stopkami.

 

Rozšíření: Jetel plazivý je téměř kosmopolitním druhem. Původní areál rozšíření zahrnuje Evropu, Sibiř a Malou Asii. Sekundárně se rozšířil prakticky po celém světě.

 

V ČR velmi hojně po celém území, od nejnižších poloh až do subalpínského stupně, kam vystupuje zejména podél turistických cest.

 

Ekologie: Velmi nenáročný druh s širokou ekologickou valencí. Roste na loukách, pastvinách, podél komunikací, na ruderálních nebo sešlapávaných stanovištích či mezi dlaždicemi. Obvykle na vlhčích, na živiny bohatších půdách s mírně kyselou i zásaditou reakcí. Optimum nachází především v trávnících a pastvinách svazu Cynosurion cristati.

 

Hemikryptofyt až chamaefyt, kvetoucí od května do října.

 

Význam: Pícnina, součást travních směsí, medonosná rostlina, léčivka, ale také plevelná rostlina.

 

Taxonomická poznámka: V rámci druhu se rozlišuje větší počet poddruhů. U nás roste pouze  nominátní poddruh (subsp. repens). Další poddruhy se vyskytují v horách jižní a jihovýchodní Evropy.

 

 

Literatura:

Kubát K. (1995): Trifolium L. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 462–481.