Trichophorum alpinum (L.) Pers. – suchopýrek alpský

Syn.: Eriophorum alpinum L.; Baeothryon alpinum (L.) Egorova; Eriophorella alpina (L.) Holub; Eleocharis alpina (L.) Bluff, Nees & Schauer; Linagrostis alpina (L.) Scop.; Plumaria alpina (L.) Bubani; Scirpus alpinus (L.) Dalla Torre & Sarnth., nom. illeg.

Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité

Status: EN, §S

Popis: Hustě trsnatá, šedozelená bylina s krátkým oddenkem. Lodyhy přímé, do 30 vysoké, na bázi pochvaté, trojhranné, nahoře drsné; listy redukované v dlouhé šedožluté pochvy, jen horní s krátkou čepelí. Klásek jeden, vrcholový; plevy žlutohnědé, se střední zelenou žilkou. Chlupy okvětí hladké, bílé, tvořící na klásku na plodu nápadný chomáček. Nažky lesklé, tmavohnědé.

Možná záměna: Dobře poznatelný druh. Z téhož rodu se našem území vyskytuje ještě suchopýrek trsnatý (Trichophorum cespitosum), který má lodyhy oblé a hladké, zároveň chlupy na okvětí jsou krátké a nevytváří za plodu chomáček. Na Slovensku lze vidět ještě suchopýrek maličký (T. pumilum), který je výběžkatý, s dlouze plazivým oddenkem a téměř postrádá chlupy na okvětí.

Rozšíření: Druh s rozsáhlým cirkumpolárním až boreálním areálem zahrnujícím oblast severní polokoule. V Evropě vykazuje subatlantickou až arkto-alpínskou tendenci, s kontinentálním klimatem ve východní části kontinentu mizí, resp. je jeho areál omezen na hory.

V Česku se vyskytuje ostrůvkovitě zejména na Šumavě, Třeboňsku, Písecku, Českomoravské vrchovině, ve Žďárských vrších, v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku.

Ekologie: Druh vyhraněných stanovišť jako jsou vrchoviště, rašeliniště, svahová prameniště, slatiniště a mokvavé skály. Preferuje půdy mokré až zaplavované, na živiny chudé i minerálně bohaté. Je součástí vegetace slatinišť sv. Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis, kyselejších rašelinišť a rašelinných luk sv. Caricion canescenti-nigrae.

Geofyt s fenologickým optimem kvetení od dubna do května.

Ochrana a ohrožení: Suchopýrek alpský je řazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožených. V Červeném seznamu je veden mezi druhy ohroženými (EN), což odráží jeho vazbu na vyhraněná stanoviště, ostrůvkovitý výskyt i zánik řady historických lokalit. Na jeho ústupu se podepsala přímá destrukce lokalit, změny vodního režimu, eutrofizace, změna v obhospodařování i sukcese. Většina lokalit je dnes zahrnuta pod územní ochranou.

Literatura:

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds] (2017): Trichophorum alpinum (L.) Pers. - suchopýrek alpský v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (14. 11. 2023).

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, vol. 2. – Academia, Praha, 1563 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!