Trachemys scripta - želva nádherná

24. 5. 2010 vytvořil Zdeněk Mačát

Trachemys scripta Thunberg, 1792 - želva nádherná

Syn.: Crysemys scripta Boulenger, 1792; Emys vitata Gray, 1831; Pseudemys scripta Jordan, 1899; Testudo scripta Thunberg in Schoeppf, 1972

Řád: Chelonia - želvy, čeleď: Emydidae - emydovití

Status: nepůvodní druh

 

Popis: Želva nádherná je 30 cm velký druh sladkovodní želvy. Samice je z pravidla větší než samci, ti však mají robustnější a delší ocas. Zbarvení karapaxu z vrchní strany je olivové až hnědé se žlutými skvrnami nebo pruhy. Stejně zbarvené jsou nohy i hlava. spodní strana karapaxu je žlutá s olivovými skvrnami, které jsou jedním z rozlišovacích znaků poddruhů. Velmi výrazným znakem želvy nádherné je červená až žlutá skvrna po bocích hlavy.

 

Možná záměna: V České republice se společně s nepůvodní želvou nádhernou můžeme setkat s želvou bahenní (Emys orbicularis). Želvu nádhernou odlišíme pohodlně dle typického zbarvení zaoční skvrny (červená až žlutá - zaleží na poddruhu). Dále také podle tveru karapaxu a celkového zbarvení těla.

 

Rozšíření: Původní domovinou želvy nádherné je východ USA a severovýchod přilehlého Mexika. Dnes populace želvy nádherné žijí v Evropě, JV a V Asii, Malé Asii, Karibiku, JAR, Austrálii a dalších oblastech, prakticky po celém světě vyjma Antarktidy. V Evropě tento druh ze své fauny uvádí Španělsko, Francie, Velká Británie, Německo, Dánsko, Švédsko, ale i Polsko, Lotyšsko, Litva, Rusko, Slovensko, Maďarsko, Řecko a ČR.

 

Z ČR je Trachemys scripta známa z dovozů v 50. a 60. letech 20. stol. Od 70. - 80. let začal stoupat počet dovážených jedinců. V příhodných podmínkách želvy dosahují značných rozměrů, které laik chovatel neodvede představit. Jedinci pak končí vypuštěni ve volné přírodě. V současnosti se rozšířením želvy nádherné v ČR zabývají studenti PřF UK. Z jejich výzkumu jsou známy hlavní lokality rozšíření druhu na našem území. Nejvíce lokalit se nachází v teplých oblastech: okolí Prahy, Polabí, severní Morava (Ostrava) a částečně jižní Morava (Brněnsko, Soutok).

 

Biologie a ekologie: Obývá mokřady, rybníky, jezera a slepá ramena řek. Přednost dává lokalitám s měkkým dnem a velkým množství vodní a příbřežní vegetace. Želva nádherná je denním druhem, který se ve dne sluní a loví potravu. Zimních měsících zimuje v bahně na dně. V jižních oblastech Evropy dochází k rozmnožování. V ČR byly zatím zaznamenány čtyři pokusy. Snůšky se však pravděpodobně díky nedostatečné stále teplotě pro inkubaci nevylíhly. Páření předcházejí námluvy, v nich samec plave před samicí a před hlavou jí třepotá předními končetinami. Samice klade 2-20 vajec (v původní domovině), u nás byly zaznamenány počty okolo 10 vajec. Potrava je složená z živočišné i rostlinné složky. Želva nádherná se může dožívat až 40  let.

 

Taxonomická poznámka:Druh se vyskytuje ve třech poddruzích. Trachemys scripta elegans, zřejmě nejznámější a nejrozšířenější poddruh. Vyznačuje se červenou skvrnou za okem a velkými olivově zbarvenými skvrnami na spodní straně karapaxu. Dle současné legislativy EHS je zakázáno dovážet tento druh do všech zemí Evropy. Nominátní poddruh T. scripta scripta (želva žlutolící) má skvrnu za okem zbarvenou žlutě. Skvrna se však táhné směrem dolů, na líce. Spodní stranu karapaxu taktéž žlutou, a však pouze se dvěma malými skvrnami uprostřed. Poddruh T. scripta troosti má skvrnu za okem žlutou, ta však pokračuje vodorovně dále. Spodní strana karapaxu nese drobné olivové skvrny.

 

Význam a rizika: Jako nepůvodní druh, který se zatím sám nešíří, lze předpokládat stoupací tendenci pouze v případě dalších vypouštění a útěků do volné přírody. Tyto situace nelze vyloučit, a proto je s druhem s naší fauně i nadále nutné počítat. Zákaz importu tohoto druhu měl situaci stabilizovat. V obchodech se však objevují zbylé dva poddruhy, na které není uvaleno embargo a také druhy příbuzné (např. Chrysemys picta - želva pestrá). Ve Francii byl prokázán negativní vliv na autochtonní druh Emys orbicularis. Někteří autoři predpokládají zavlečení nových nemocí, které by mohly ovlivňovat faunu Evropy. V neposlední řadě byla prokázána predace toho druhu na hnízdní kolonie vodních ptáků.

 

Mapování: Jak již bylo zmíněno, výzkumem tohoto druhu se v ČR zabývají studenti PřF UK v Praze. V případě pozorování nebo nálezu jedince želvy nádherné ve volné přírodě zašlete svůj nález na email: jindrichbrejcha@yahoo.com. Pomůžete tak k lepší poznání toho druhu v ČR a jeho vlivu na původní druhy naší fauny.