Thesium pyrenaicum Pourret - lněnka pyrenejská

Syn.: Thesium pratense Ehrh. in Schrader; Thesium hockeanum Opiz in Bercht. et Opiz

Čeleď: Santalaceae - santálovité

Status: C2

Popis: Byliny s krátkým oddenkem, asi 5 cm dlouhým, tlustým, větveným, mnohohlavým, nesoucím (5-)10-20 lodyh, někdy vytvářejícím krátké výběžky. Lodyhy přímé nebo vystoupavé, 10-25(-45) cm dlouhé, zřetelně podélně rýhované, lysé, žlutozelené. Listy přisedlé, čárkovité, 2-3(-4) cm dlouhé, 0,5-2,0 mm široké, celokrajné, na vrcholu špičaté, lysé, jednožilné, zelené až žlutozelené. Květenství v horní 1/3 lodyhy, jednoduché, hroznovité nebo složené, latnaté; květonosné větvičky 0,5-1,0 cm dlouhé, ? rovnovážně odstálé, jednokvěté, dolní vzácně 2-3květé, lysé nebo vzácně krátce chlupaté; listen čárkovitý, 0,5-1,5(-2,0) cm dlouhý, jednožilný, jemně pilovitý, dlouze zašpičatělý, lysý nebo krátce chlupatý, temně zelený; listence čárkovité, 3-5 mm dlouhé. Květy krátce stopkaté nebo přisedlé, (4-)5četné, okvětí trubkovitě zvonkovité, 3-4 mm dlouhé, v horní (1/4-)1/5 rozčleněné v trojúhelníkovité cípy, uvnitř bílé, vně zelené. Plod zřetelně stopkatý, elipsoidní až vejcovitě elipsoidní, 2,0-2,5 mm dlouhý, zřetelně podélně žilkovaný, zelený nebo hnědozelený; plod stopka 1,0-1,5 mm dlouhá, hnědavá nebo červenavá; okvětí po odkvětu zdéli plodu, krátce trubkovité, dovnitř svinuté.

Možná záměna: Lněnka pyrenejská je zaměnitelná především s lněnkou alpskou (Thesium alpinum), která se vyznačuje obvykle výrazně jednostranným květenstvím (lněnka pyrenejská má květenství všesměrné) s převahou čtyřčetných květů. Důležitým znakem je rovněž délka okvětních lístků na plodu, kdy u lněnky alpské jsou lístky výrazně delší než plod. Druhy jsou si na našem území ekologicky blízké.

Rozšíření: Druh se vyskytuje pouze v západní, jihozápadní a střední Evropě. Je udáván ze Španělska, Francie, Belgie, alpských zemí. Izolovaná arela leží ve střední Itálii. Východní hranice souvislého areálu zahrnuje Chorvatsko, ČR a Polsko. Několik lokalit je známo i ze slovenských Tater.

Na našem území nabývá rozšíření dealpínského charakteru. Druh je rozšířený především v mezofytiku a oreofytiku severozápadních, západních, jihozápadních a jižních Čech, odkud sporadicky zasahuje do Čech středních. Izolovaně na severovýchodní Moravě, kde jeho výskyt nebyl v posledních letech potvrzen. Těžiště výskytu se nachází na Šumavských pláních a Klatovsku. Ze západních Čech téměř vymizel. Roste převážně v suprakolinním až supramontánním stupni.

Ekologie: Lněnka pyrenejská je poměrně výrazný heliofyt. Roste na suchých až čerstvě vlhkých krátkostébelných loukách, pastvinách, na travnatých svazích, vřesovištích a na sušších místech rašelinných luk. Nalezneme jí i na reliktních stanovištích jako jsou prosvětlené bory na ultrabazických badcích. Vstupuje do společenstev sv. Violion caninae, Cynosurion a Caricion fuscae.

Hemikryptofyt kvetoucí od června do sprna. Jako všichni zástupci rodu Thesium je i tento druh poloparazitický.

Ochrana a ohrožení: Druh není veden mezi zvláště chráněnými taxony. V Červeném a černém seznamu je řazen mezi silně ohrožené druhy. Od 80. let 20. století nebyl jeho výskyt ověřen na řadě lokalitách především v podhůří Šumavy. Výrazně ustoupil na Domažlicku a v západních Čechách. V posledních letech se rovněž nepodařil potvrdit výskyt v Moravskoslezských Beskydech. Na objektivní příčiny tohoto zdánlivě výrazného ústupu nelze snadno poukázat. Zřejmě velkou roli hraje přímá destrukce lokalit nebo postupující sukcese lučních biotopů především v nižších polohách.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!