Thesium ebracteatum Hayne - lněnka bezlistenná

Syn.: Thesium bracteatum Gromov; Thesium alpinum Gilibert; Thesium monophylum Gilibert

Čeleď: Santalaceae - santálovité

Status: C1, §1, NATURA 2000, ČK, BERN

Popis: Vytrvalá bylina s tenkým, plazivým oddenkem, kteý nese jednu či více lodyh vysokých nejčastěji 10-20cm. Lodyhy vystoupavé i přímé, jednoduché, vzácněji větvené. Listy přisedlé, čárkovité. Květenství jednoduché, hroznovité, v horní polovině lodyhy. Na vrcholu lodyhy chochol (čupřina) sterilních větviček s listeny. Květonosné větvičky vždy s jedním květem. Listen jediný, listence zcela chybí (všimněte si morfologického omylu, který se dostal do českého názvu). Květy drobné, zvonkovité. Plod zřetelně stopkatý, okvětí za plodu kratší než plod.

Možná záměna: V Evropě se lněnka bezlistenná dá zaměnit pouze s jediným druhem, který se rovněž vyskytuje i u nás, se lněnkou zobánkatou (Thesium rostratum). Oběma zástupcům chybí významný diakritický znak pro celý rod a to jsou již zmíněné listence. Druhy se za květu odlišují okvětím, které je u lněnky bezlistenné zvonkovité, u lněnky zobánkaté nálevkovité a za plodu výrazně delší než plod samotný. Dále oddenkem, který je u lněnky bezlistenné jednoduchý s výběžky, u lněnky zobánkaté vícehlavý bez výběžků. Lněnka zobánkatá má rovněž výraznější sterilní chochol na vrcholu lodyhy. Dobře jsou tyto druhy odlišitelné i areálově.

Rozšíření: Druh východoevropský, který se do střední Evropy šířil sarmatskou migrační cestou zřejmě v postglaciálním období. Ve střední Evropě dnes velmi vzácně v Německu, Polsku, vyhynul v Dánsku (Švédsku) i na Slovensku (odkud byl dokladován výskyt z okolí obce Velké Leváre či NPR Abrod). Ve středoevropském měřítku zůstaly pouze tři recentní arely - Polabí v ČR, podunajská oblast pod Vídní v Rakousku a rumunská Transsylvánie v okolí města Cluj. Dále na východ areál zahrnuje pobaltské země, Bělorusko, severní Ukrajinu, centrální Rusko po Ural.

V České republice se jednalo o vždy vzácný druh, který byl potvrzen na pěti historických lokalitách z území Čech, avšak na čtyřech z nich vyhynul (Český Dub, Běchovice, Konětopy-Dřísy a Mělnická Vrutice). V současnosti známa lokalita u Sadské v NPP Slatinná louka u Velenky. V okolí obce Sadská byl předpokládán širší výskyt, literární prameny uvádí i nedoložený výskyt u Litoměřic. V roce 2009 objevena nová lokalita na Příbramsku.

Ekologie: Druh vázaný na vlhké, rašelinné až slatinné louky, pastviny, světlé lesní komplexy. Diagnostikován jako součást reliktních bezkolencových luk sv. Molinion nebo Caricion davallianae. Vázaný na nížinné a pahorkatinné polohy v termofytiku a mezofytiku. V centru svého areálu s výraznější inklinací na lokality stepního charakteru. Poloparazit.

Oddénkový geofyt až hemikryptofyt, s fenologickým optimem kvetení v květnu.

Význam: Sarmatský migrant v naší květeně. Cenný prvek genofondu střední Evropy s reliktním výskytem v této oblasti.

Ochrana a ohrožení: Lněnka bezlistenná je druhem právně chráněným, jak v rámci České republiky, kde náleží mezi zvláště chráněné druhy v kategorii kriticky ohrožené, je součástí programu NATURA 2000 a v Červeném a černém seznamu rovněž vedená jako kriticky ohrožený druh, tak v rámci Evropy spadá pod Bernskou úmluvu.

Primárním ohrožením tohoto druhu je jeho historická i současná vzácnost na našem území. Příčiny vymizení ze čtyřech historických lokalit lze vidět v devastaci přirozeného biotopu a důraz se přikládá i dlouhodobým změnám středoevropského klimatu. Konkrétní opatření pro perspektivní udržení tohoto druhu nejdou jednoznačně stanovit. Důležité je především zachování stabilního biotopu s neměnným vodným režimem a chemizmem půdy. Na stávající lokalitě u Velenky čítá populace dle odhadů AOPK ČR ca 20 000 prýtů.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!