Theridiosoma gemmosum (L. Koch, 1877) – křižáček pobřežní

Čeleď: Theridiosomatidae – křižáčkovití 

Status: VU 

Popis: Velmi drobný pavouk, o délce těla 1,3–2,3 mm (hlavohruď 0,5–0,8 mm). Hlavohruď je tmavě hnědá, někdy se světlejším okrajem, zvláště u samců v přední části mírně vyvýšená. Zadeček je vejčitý, u samic až téměř kulovitý, klenutý až nad hlavohruď. Zbarvení zadečku je obvykle bělavé až perleťové s tmavou variabilní kresbou, někdy může být až červenohnědý. Makadla dospělých samců jsou nápadně velká. Nohy jsou poměrně krátké a robustní. Zbarvení noh je žlutohnědé s nevýrazným tmavým kroužkováním.

Možná záměna: Záměna je možná s mláďaty některých křižáků (Araneidae) a snovaček (Theridiidae). Tvarem těla a zbarvením je podobný mysmeně Jobovi (Microdipoena jobi), která se také někdy vyskytuje na mokřadních loukách. Spolehlivé určení je podle typických kopulačních orgánů. Je to jediný zástupce čeledi křižáčkovití v Evropě.

Rozšíření: Holarktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy, Severní Ameriky a Asie. Někteří autoři se domnívají, že se jedná o severoamerický druh, který se do Evropy a Asie rozšířil až později.

V ČR nehojný druh, ale roztroušeně po celém území, zejména v nižších a středních polohách. Díky své velikosti a skrytému způsobu života je však často přehlížen. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Křižáček pobřežní žije na různých mokřadních biotopech, najdeme ho v litorálech rybníků s extenzivním hospodaření a vyvinutými litorály, v rákosinách, v porostech mokřadních ostřic, na mokřadních loukách, v podrostu lužních lesů apod. Žije skrytě v hustých porostech a trsech bylinné vegetace, často na stinných a podmáčených místech. Aktivní je zejména v noci, kdy opravuje nebo staví síť. Staví si horizontálně kruhovité sítě, z jejího středu vybíhá vlákno, které zvedá střed sítě a připomíná tak tvarem deštník. Křižáček sedí obvykle na signálním vlákně a čeká na kořist. Síť bývá často v trsech ostřic a jiných rostlin v blízkosti vodní hladiny. Samec sítě nestaví a vyhledává sítě samic na kterých probíhá páření. Samci často nabízí samici kořist obalenou v pavučině, aby tak snížil agresivitu samice. Mezi hustou vegetaci pak samice umisťuje drobné kulovité, avšak nápadné kokony na dlouhé tenké stopce, které trochu připomínají kokony ostníků (Ero). V kokonu bývá obvykle jen 3-7 vajíček. S dospělci se setkáme nejvíce od května do srpna.

Ochrana a ohrožení: Křižáček pobřežní je vázán na zachovalé mokřadní biotopy a hustě zarostlé litorály extenzivně obhospodařovaných rybníků. Díky úbytku těchto biotopů je v červeném seznamu veden jako druh zranitelný (VU).

Literatura: 

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Hajer J. (2004): Poznámky k biologii pavouka Theridiosoma gemmosum (Araneae, Theridiosomatidae). Fauna Bohemiae Septentrionalis 29: 217–220.

Hajer J. & Řeháková E. (2011): Mating behaviour of Theridiosoma gemmosum (Araneae: Theridiosomatidae) – the unusual role of the mating dragline silk. Arch. Biol. Sci. 63 (1): 199–208.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!