Tenuiphantes tenebricola (Wider, 1834) – plachetnatka stinná

Čeleď: Linyphiidae – plachetnatkovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla je 2,5–3 mm (hlavohruď 1–1,2 mm). Hlavohruď je jednobarevně tmavě hnědá s tmavším okrajem. Zadeček je u samic vejčitý, vzadu zužující se, u samců štíhle vejčitý. Makadla jsou u samice žlutohnědá, u samců hnědá. Zadeček je světle hnědošedý se čtyřmi až pěti tmavšími skobovitými proužky, které se v přední části často spojují ve větší skvrnu, kresba však může být variabilní. Samci mají zadeček tmavší s nevýraznou kresbou. Na bocích a hřbetní straně zadečku prosvítají bílé tečky.  Nohy jsou štíhlé, poměrně dlouhé, žlutohnědé.

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími druhy rodu Tenuiphantes (v ČR 7 druhů). Všechny tyto druhy jsou si vzájemně podobné a k jejich přesnému určení je potřeba porovnat kopulační orgány (samci mají na paracymbium dva zoubky, epigyna samic je rovná a ve spodní části rozšířená). Podobné jsou také druhy rodu Lepthyphantes, do kterého zástupci rodu Tenuiphantes dříve patřili.

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen téměř po celé Evropě, Turecku a jižní části Sibiře až po Čínu.

V ČR hojný druh po celém území, od nížin do hor, nejvíce ve středních polohách. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Plachetnatka stinná žije v různých typech lesů, zvláště vlhčích listnatých a suťových lesích. Žije na zemi v listovém opadu, pod spadlým dřevem a kameny, nejčastěji na vlhčích stinných místech. Staví si drobné plachetkovité sítě v prohlubních na povrchu půdy, pod kusy dřeva, kameny apod., do nich loví především chvostoskoky. S dospělci se setkáme po celý rok.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!