Teesdalia nudicaulis W. T. Aiton – nahoprutka písečná

Syn.: Capsella nudicaulis (L.) Prantl; Crucifera teesdalea E. H. L. Krause; Folis nudicaulis (L.) Dulac; Guepinia nudicaulis (L.) T. Bastard; Iberis nudicaulis L.; Lepidium nudicaule L.

Čeleď: Brassicaceae – brukvovité

Status: NT

Popis: Drobná rostlina vysoká 6–30 cm. Lodyhy přímé až vystoupavé, obvykle bezlisté nebo jen s drobnými, čárkovitě kopinatými listy. Listy téměř výhradně v přízemní růžici, peřenosečné. Kalich a koruna souměrná, paprskující; korunní lístky bílé. Plodem jsou úzkopřehrádečné, drobné, obsrdčité šešulky s dvousemennými pouzdry.

Možná záměna: Vzhledem k biotopu dobře poznatelný druh. Plody může připomínat zástupce rodu řeřicha (Lepidium) nebo kokošku pastuší tobolku (Capsella bursa-pastoris), od nich se však liší bezlistým stonkem.

Rozšíření: Evropský druh s výraznou subatlantskou tendencí, který se vyskytuje především v západní části kontinentu, v jižních oblastech Skandinávie, na východ zasahuje po Bělorusko, izolovaně do Pobaltí, na jihu po severní Itálii a Balkánský poloostrov. Jako nepůvodní druh je znám ze Severní a Jižní Ameriky a také z Tasmánie.

V České republice se v současnosti vyskytuje pouze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je znám jen z jednotlivých lokalit, na nichž druh nebyl více než sto let zaznamenán. V Čechách je tento druh znám z oblastí bohatých na písčiny, jako je Dokesko a Třeboňsko, z písčin středního až východního Polabí, lokálně také z různých koutů z., jz. a jv. Čech.

Ekologie: Nahoprutka preferuje otevřená, narušovaná, na živiny chudá a kyselá stanoviště, jako jsou písčiny, aktivní i opuštěné pískovny, okraje písčitých cest, písčité bory, vřesoviště, ale také písčité okraje polí a mladých úhorů. Je diagnostickým druhem vzácných vegetačních typů trávníků vátých písků sv. Corynephorion canescentis a plevelné vegetace na chudých a kyselých půdách sv. Arnoseridion minimae.

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od dubna do června.

Ochrana a ohrožení: Nahoprutka písečná nepatří mezi zvláště chráněné druhy české květeny. V Červeném seznamu je hodnocena jako téměř ohrožená (NT), takový status je udivující, jelikož druh z našeho území značně ustoupil vinou eutrofizace, přímou destrukcí nebo zarůstáním lokalit, zároveň patří k diagnostickým druhům neméně ohrožených typů vegetace fixovaných na písčiny.

Literatura:

Dvořáková M. (1992): Guepinia Bast. In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, Academia, Praha, 170–171.

Kaplan Z., Danihelka J., Koutecký P., Šumberová K., Ekrt L., Grulich V., Řepka R., Hroudová Z., Štěpánková J., Dvořák V., Dančák M., Dřevojan P. & Wild J. (2017): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 4. – Preslia 89: 115–201.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!