Carabus auratus - střevlík zlatý

4. 9. 2009 vytvořil

Carabus auratus Linnaeus, 1761 - střevlík zlatý  

Syn.: Carabus auratus Linnaeus, 1761 - střevlík zlatitý  

Čeleď: Carabidae - střevlíkovití  

Status: KO, VU

 

Popis: Velikost 17-30 mm, zbarvení těla je kovově zlatolesklé v odstínech zelené až měděné.  Na spodní straně černo-hnědý. Přívěsky jsou oranžové, tykadla jen z části. Nohy také oranžové.

 

Možná záměna: V ČR se vyskytují ještě dva podobné druhy zlatolesklých střevlíků, ale dají se poměrně snadno odlišit. Nejvíce podobným střevlíku zlatému (Carabus auratus) je střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens), z našich tří podobných druhů je nejhojnější. Vystouplá žebra na krovkách jsou na povrchu zbarveny černě a pouze první článek tykadel a stehna jsou zbarveny oranžově. Posledním zlatolesklým střevlíkem je velice vzácný střevlík lesklý (Carabus nitens), který patří mezi drobnější zástupce rodu Carabus, dorůstá 13-16 mm. Přívěsky a končetiny jsou černé a vystouplá žebra na krovkách jsou stejně jako u Carabus auronitens na povrchu černá. Carabus auratus snadno od výše uvedených střevlíků odlišíte podle toho že vystouplá žebra nejsou černá, ale jsou zbarveny stejně jako krovky, nohy jsou celé oranžové a tykadla (více než jeden článek) a přívěsky jsou také oranžové.

 

Rozšíření: Západoevropský druh, vyskytující se od severního Španělska do Francie, Švýcarska, Belgie, Holanska po Německo.

 

V ČR probíhá severovýchodní hranice výskytu tohoto druhu, výskyt je vázán především na oblast severních Čech a to v oblasti Šluknovského výběžku a také v nejbližším okolí České Lípy, Děčína, Ústí nad Labem. Areál výskytu v ČR je sice omezen, ale v místech výskytu není nikterak vzácný.

 

Biologie a ekologie: S dospělci se setkáme od dubna až do srpna, s maximem od května do července. Je to druh u nás vyskytující se v nížinách až pahorkatinách především na lučních enklávách, pastvinách, ale i polích a zahradách. Vyhýbá se lesním koplexům. Střevlík s denní aktivitou, ale málokdy je možnost se s ním setkat jelikož se prodírá trávou a není vidět, nejčastěji k zastižení v opravdu sluných dnech. Loví drobné bezobratlé nebo měkkýše, ale často na mrtvých slimácích nebo hlemýždích. V noci odpočívá v drnech, nebo pod nejrůznějším materiálem. Samičky kladou vajíčka do půdy, larvy jsou dravé a loví na povrchu půdy. Larvy se krmí až do podzimu kdy se kuklí a ještě se stihnou vylíhnout dospělci. Dospělí brouci v zemi přezimují a vylézají na jaře.

 

Ohrožení a ochrana: Druh uvedený ve vyhlášce jako kriticky ohrožený, v červeném seznamu pochopitelně  jako zranitelný. Jeho vzácnost je dána omezeným rozšířením v ČR, ohroženost je však malá, na území kde se vyskytuje je hojným druhem. Hlavní příčinou mizení by bylo rozorávaní, chemizace a ničení lučních enkláv, které tento druh obývá.

 

Taxonomická poznámka: V ČR se setkáme s nominátním poddruhem Carabus auratus auratus.

 

 

tachypus_auratus1 tachypus_auratus2 tachypus_auratus3
tachypus_auratus4 tachypus_auratus5 tachypus_auratu_biotop6