Tachypeza nubila (Meigen, 1804) – lovilka

Čeleď: Hybotidae – lovilkovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla 4–5 mm. Tělo je štíhlé, protáhlé a mírně zploštělé. Hlava je poměrně malá, protažená dopředu. Oči jsou velké tmavě hnědé až šedé. Tykadla jsou nitkovitá. Hruď je tmavě šedá až téměř černá. Zadeček je protáhlý, hnědošedý. Nohy jsou poměrně dlouhé a robustní, první pár je mírně rozšířen a přizpůsoben k lovu kořisti. Zbarvení noh je žlutohnědé s tmavšími proužky. Křídla jsou poměrně úzká, s jednoduchou žilnatinou, šedě zakouřená, v klidu jsou složená přes sebe.

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími lovilkami rodu Tachypeza (v ČR 6 druhů). Od nich se liší skvrněním nohou a dalšími morfologickými znaky.

Rozšíření: Evropský druh, široce rozšířen v mírném pásu celé Evropy a na Kavkaze.

V ČR hojný druh, po celém území, od nížin do hor. Patří mezi naše nejhojnější lovčilky.

Biologie a ekologie: Tato lovčilka se vyskytuje ve světlých listnatých a smíšených lesích. Žije na kmenech stromů (nejčastěji ji nalezneme na bucích, ale i jiných dřevinách), někdy také na větších kamenech a skalách, kde loví drobný hmyz, kterého se zmocňuje předníma nohama. Dospělci se vyskytují od května do října. Aktivní jsou zejména za slunečných dnů, kdy pobíhají po kmenech stromů. Létají neobratně a jen na krátkou vzdálenost. Larvy jsou také dravé a žijí v trouchu padlých i stojících kmenů a ve stromových dutinách.

Literatura:

Chvála M. (1975): Distribution of the genus Tachypeza Meig. (Diptera, Empididae) in Czechoslovakia. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brun., Biol., 43, 15(1974): 57-61.

Chvála M. & Vonička P. (2008): Lovilkovití (Diptera: Hybotidae) Jizerských hor a Frýdlantska. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, Liberec, 26: 237–251.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!