Steatoda albomaculata - snovačka běloskvrnná

17. 4. 2019 vytvořil Ondřej Machač

Steatoda albomaculata (De Geer, 1778) – snovačka běloskvrnná

Čeleď: Theridiidae – snovačkovití

Status: LC

 

Popis: Délka těla 5,5–6,5 mm (hlavohruď 2,5–3 mm). Hlavohruď je tmavě hnědá až červenohnědá, vrásčitá. Zadeček je oválný, mírně zploštělý. Zbarvení zadečku je tmavohnědé až černé s laločnatými bílými boky a dvěma řadami bílých teček, které někdy splývají. Nohy jsou poměrně robustní se žlutohnědými až červenohnědými stehny a tmavými konci článků. Samci jsou kontrastněji zbarveni než samice.

 

Možná záměna: Jedná se o u nás dobře poznatelný druh snovačky, zaměnit ji lze snad jen s tmavšími jedinci snovačkou půdní (S. triangulosa), která žije však převážně synantropně a má světlejší zbarvení zadečku s odlišnou kresbou.

 

Rozšíření: Holearktický druh, který je rozšířen v téměř celé Evropě, dále na východ až po východní Asii, v Severní Americe a také v severní Africe.

 

V ČR nehojný druh, jen v teplejších oblastech, ale roztroušeně po celém území.

 

Biologie a ekologie: Snovačka běloskvrnná obývá různé osluněné biotopy, jako jsou suché trávníky a stráně se sporou vegetací, písčiny, vřesoviště, skalní stepi. Můžeme ji najít také na druhotných stanovištích, jako jsou pískovny, popílkoviště, rumiště a skládky. Staví si malé spletité sítě mezi kameny a trsy trav. Většinou na kořist číhají v úkrytu na okraji sítě, ale někdy je můžeme vidět i uprostřed sítí. Častou kořistí jsou mravenci a brouci. Bílý kulovitý kokon ukrývá obvykle pod kameny nebo různé předměty a maskuje ho kousky půdy. S dospělci se setkáme od dubna do října.

 

 

Literatura:


Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.