Sphecodes spinulosus von Hagens, 1875 – ruděnka trnitá
Čeleď: Halictidae – ploskočelkovití
Status: VU
Popis: Kukaččí včela o délce těla 9–11 mm. Hlava a hruď jsou zbarveny černě, zadeček je nápadně červený, s černým koncem. Tykadla jsou poměrně tlustá, černá; tykadlové články jsou delší než širší. Všechny ruděnky mají tuhou kutikulu a stejně jako další kukaččí včely postrádají pylosběrný aparát.
Možná záměna: Další ruděnky rodu Sphecodes (v ČR 24 druhů) vypadají velmi podobně – jejich rozlišení je obtížné, vyžaduje podrobné studium znaků pod lupou a zkušenosti. Ruděnka trnitá patří k větším druhům, záměna je proto nejpravděpodobnější s ruděnkou běloretou (S. albilabris), r. hrbatou (S. gibbus), r. lesklou (S. pellucidus), r. májovou (S. majalis) nebo r. útočnou (S. monilicornis); ostatní druhy jsou výrazně menší.
Rozšíření: Areál druhu zahrnuje jižní, západní a střední Evropu, severní Afriku a Střední Asii.
V ČR jde o vzácný druh, známý jen z několika málo lokalit (severozápadní, střední a severní Čechy, jižní Morava). Je možné, že se vyskytuje i jinde v teplých oblastech.
Biologie a ekologie: Ruděnky patří mezi tzv. kukaččí včely – nebudují vlastní hnízda a pro své potomstvo nesbírají pyl, místo toho kladou vajíčka do hnízd jiných samotářských včel (hnízdní parazitizmus). Ruděnka trnitá parazituje výhradně u ploskočelky žlutonohé (Lasioglossum xanthopus). Obývá skalní stepi, lesostepi, výhřevné trávníky nebo písčiny v teplých oblastech. Dospělci jsou aktivní od dubna do června. Páření probíhá na jaře. Samice poté pátrá po hnízdě hostitelské ploskočelky a proniká do něj. V hnízdě otevře poslední dostavěnou komůrku s pylem, odstraní vajíčko nebo larvu ploskočelky a naklade své vajíčko. Vstup do hnízda poté zahrabe. Vylíhlá larva prodělá svůj vývoj na zásobě pylu, na podzim se kuklí a přezimuje v hnízdě. Na jaře se objevuje nová generace dospělců.
Ohrožení a ochrana: Ruděnka trnitá byla ve starší verzi červeného seznamu ČR z roku 2005 hodnocena jako kriticky ohrožená; v aktuální verzi je přeřazena do kategorie zranitelný druh. Důvodem je její nalezení na nových lokalitách (včetně dálničních svahů). Stále se jedná o velmi vzácný druh, je však pravděpodobné, že na mnoha lokalitách je přehlížena.
Literatura:
Bogusch P., Straka J. (2012): Review and identification of the cuckoo bees of Central Europe (Hymenoptera: Halictidae: Sphecodes). Zootaxa 3311: 1–41.
Heneberg, P., Bogusch, P., Řezáč, M. (2017): Roadside verges can support spontaneous establishment of steppe-like habitats hosting diverse assemblages of bees and wasps (Hymenoptera: Aculeata) in an intensively cultivated central European landscape. Biodiversity and Conservation 26: 843–864.
Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P., Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České republiky I. Žahadloví. Academia, Praha.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!