Singa hamata (Clerck, 1757) – křižák příčnopruhý

Čeleď: Araneidae – křižákovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla 3,5–6 mm (hlavohruď 2–3 mm). Hlavohruď je kaštanově hnědá, někdy po stranách světlejší. Zadeček je vejčitý, mírně zploštělý a protáhlý, tmavě hnědý se světlými boky a světlou páskou táhnoucí se středem. Ve střední části zadečku jsou pak typické světlé příčné proužky. Nohy jsou žlutohnědé s tmavým kroužkováním. Samci jsou zbarveni podobně jako samice, jsou však obvykle tmavší s méně výraznými příčnými proužky.

Možná záměna: Záměna je možná s našim druhým křižákem z rodu Singa (v ČR 2 druhy), křižákem lesklým (S. nitidula), který má méně výrazné příčné proužky na zadečku (někdy i chybí) a má žlutohnědé nohy bez výrazného tmavšího kroužkování. Spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů.

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a Asie.

V ČR běžný druh, roztroušeně po celém území, zvláště v nižších polohách. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Křižák příčnopruhý obývá zejména různé typy mokřadních luk, litorály rybníků, okraje rákosin, břehy stojatých vod, nivní louky, slaniska, ale občas také na mezofilních loukách, podél cest, v pískovnách aj. Staví si malé kolovité sítě mezi bylinou vegetací, většinou nízko u země. Na kořist číhá pavučinovém úkrytu v blízkosti sítě, někdy také zejména mladí jedinci ve středu sítě. Hnědavý kokon zapřádá samice obvykle do stočeného listu v blízkosti sítě. Aktivní je v noci. S dospělci se setkáme zejména od května do srpna.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!