Sesia apiformis - nesytka sršňová

3. 4. 2016 vytvořil Ondřej Machač

Sesia apiformis (Clerck, 1759) – nesytka sršňová

Čeleď: Sesiidae – nesytkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 20–29 mm, rozpětí křídel 31–48 mm. Naše největší nesytka s výraznými sršními mimikry. Tykadla jsou mírně kyjovitá, u samců hřebenovitá. Hruď je široká tmavě hnědá se dvěma žlutými skvrnami. Zadeček zavalitý a protáhlý, žlutohnědě pruhovaný, kromě čtvrtého článku. Křídla téměř průhledná s hustě ochlupenými okraji. Nohy jsou žlutohnědé. Housenka je okolo 25 mm dlouhá, zavalitá a připomíná spíše larvu nějakého brouka. Zbarvení housenky je žlutavé s tmavě hnědou barvou.

 

Možná záměna: Díky své velikosti ji můžeme u nás zaměnit jen s nesytkou jívovou (Sesia bembeciformis), která je o něco menší a nemá žluté skvrny na hrudi.

 

Rozšíření: Palearktický druh – téměř celá Evropa (s výjimkou severní Skándinávie), Střední Asie. Byla zavlečena také do Severní Ameriky.

 

V ČR roztroušeně po celém území, zejména v nižších polohách.

 

Biologie a ekologie: Nesytka sršňová obývá různé biotopy v otevřené krajině, jako jsou okraje luhů, topolové aleje, hráze rybníků a břehové porosty větších řek. Dospělci mají denní aktivitu a létají od května do srpna. Často ji můžeme zastihnout odpočívat na kůře topolu. Housenky se vyvíjí 3–4 roky ve dřevě různých topolů (Populus). Mladé housenky žijí pod kůrou, starší se zavrtávají do dřeva. Kuklí se ve dřevě, nejčastěji paty stromů můžeme pozorovat typické kulaté výletové otvory.

 

 

Literatura:


Macek J., Laštůvka Z., Beneš J. & Traxler L. (2016): Denní motýli, Motýli a housenky střední Evropy IV. Academia, Praha.