Sesia apiformis - nesytka sršňová

3. 4. 2016 vytvořil Ondřej Machač

Sesia apiformis (Clerck, 1759) – nesytka sršňová

Čeleď: Sesiidae – nesytkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 20-29 mm, rozpětí křídel 31-48 mm. Naše největší nesytka s výraznými sršními mimikry. Tykadla jsou mírně kyjovitá, u samců hřebenovitá. Hruď je široká tmavě hnědá se dvěma žlutými skvrnami. Zadeček zavalitý a protáhlý, žlutohnědě pruhovaný, kromě čtvrtého článku. Křídla téměř průhledná s hustě ochlupenými okraji. Nohy jsou žlutohnědé. Housenka je okolo 25 mm dlouhá, zavalitá a připomíná spíše larvu nějakého brouka. Zbarvení housenky je žlutavé s tmavě hnědou barvou.

 

Možná záměna: Díky své velikosti ji můžeme u nás zaměnit jen s nesytkou jívovou (Sesia bembeciformis), která je o něco menší a nemá žluté skvrny na hrudi.

 

Rozšíření: Palearktický druh – téměř celá Evropa (s výjimkou severní Skándinávie), Střední Asie. Byla zavlečena také do Severní Ameriky.

 

V ČR roztroušeně po celém území, zejména v nižších polohách.

 

Biologie a ekologie: Nesytka sršňová obývá různé biotopy v otevřené krajině, jako jsou okraje luhů, topolové aleje, hráze rybníků a břehové porosty větších řek. Dospělci mají denní aktivitu a létají od května do srpna. Často ji můžeme zastihnout odpočívat na kůře topolu. Housenky se vyvíjí 3-4 roky ve dřevě různých topolů (Populus). Mladé housenky žijí pod kůrou, starší se zavrtávají do dřeva. Kuklí se ve dřevě, nejčastěji paty stromů můžeme pozorovat typické kulaté výletové otvory.

 

 

Literatura:


Macek J., Laštůvka Z., Beneš J. & Traxler L. (2016): Denní motýli, Motýli a housenky střední Evropy IV. Academia, Praha.