Senecio sarracenicus L. – starček poříční
Syn.: Jacobea sarracenica (L.) Moench; Senecio fluviatilis Wallr.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Status: VU, §S
Popis: Bylina s masivním oddenkem vytvářejícím dlouhé, duté výběžky. Lodyhy vysoké až 2 m, plné, pouze v horní části větvené a pýřité, hustě olistěné. Listy podlouhlé, velké až 20 cm, široké až 4 cm, lysé, 2x pilovité, s hákovitými zuby zakončenými dopředu směřující špičkou, spodní listy za květu odumírají. Úbory jsou uspořádané v bohaté chocholičnaté latě; zákrov zvonkovitý, zákrovních listenů 8; listy zákrovečku dosahují maximálně poloviny zákrovu. Okrajových jazykových květů je 6–8, zbarvených světle žlutě. Plody jsou chmýřité, s chmýrem až 3x delším než nažka.
Možná záměna: Zaměnitelný především s agregátem druhů kolem Senecio nemorensis, které mají listy pilovité se zuby směřujícími do stran, nevytváří plazivý oddenek a mají menší počet jazykovitých květů.
Rozšíření: Druh s euroasijským areálem s kontinentální tendencí rozšířený od Nizozemska a Francie (západní hranice areálu) přes střední Evropu, pobaltské země, Balkán, Ukrajinu, Bělorusko po Kazachstán a jižní Sibiř. Izolovaně roste v Malé Ásii. Zplaňuje na Britských ostrovech.
V České republice je vázaný především na oblast českého a moravského termofytika do údolí velkých řek (Labe, Vltava, Dyje a Morava). Ojediněle se vyskytuje například na Opavsku, v Oderských vrších aj. Těžiště rozšíření leží v planárním stupni, maximálně vystupuje do stupně submontánního.
Ekologie: Ekologicky preferuje okraje rákosin, lesních plášťů a lemy lužních lesů. Stanoviště osluněná, na vlhkých, těžkých, částečně vysýchavých půdách. Rozmnožuje se vegetativně a vytváří rozsáhlé polykormony, nažky v našich podmínkách nedozrávají.
Hemikryptofyt s fenologickým optimem v letních měsících od července do září. Náš nepozději rašící starček (konec května), který se tak fenologicky diferencuje od blízkých druhů.
Ochrana a ohrožení: Starček poříční je řazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožené. Mezi druhy zranitelné (VU) je řazen v Červeném a černém seznamu cévnatých rostlin. Uvádí se, že z velkého počtu historických lokalit ustoupil a je dnes velmi vzácným druhem, navíc s velice slabými populacemi tvořenými jen několika málo polykormony. Díky vegetativnímu množení je poměrně konkurence schopný, ovšem kvůli silné invadovanosti říčních břehů invazními a expanzními druhy rostlin či silným rozrůstáním keřů ustupuje. Příliš mu nesvědčí spásání či řízený managment formou kosení.
Literatura:
Grulich V. (2004): Senecio L. – In.: Slavík B. & Štěpánková J., Květena České republiky 7., Academia, Praha, 250–280.
Muller S. (2004): Habitat assessment and strategy for conservation of Senecio sarracenicus L. populations along the river Moselle in France, at the western limit of its distribution range. – Biodiversity and Conservation, 13/2: 361–371.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!