Satyrium pruni (Linnaeus, 1758) – ostruháček švestkový

Syn.: Strymonidia pruni (Linnaeus, 1758); Fixsenia pruni (Linnaeus, 1758)

Čeleď: Lycaenidae – modráskovití

Status: NT

Popis: Rozpětí křídel 30–34 mm. Zadní část druhého páru křídel je zakončena jasně patrnými ostruhami. Svrchní i spodní strana křídel je hnědá. Na svrchní straně zadních (u samic i předních) křídel jsou v řadě při okraji oranžové skvrny. Na spodní straně zadních křídel se při okraji táhne oranžová páska s řadou černých skvrnek; vně oranžové pásky poblíž ostruhy se nachází ještě malá modrá skvrna. Na spodní straně předních křídel jsou při okraji drobné oranžové a černé skvrnky. Na spodní straně obou křídel se blíže k bázi dále táhne tenká bílá linie, která je krátce přerušovaná (linie sestává z podlouhlých, téměř se dotýkajících skvrnek). Housenka je drobná, zelená, na hřbetě s dvěma řadami nevýrazných bílohnědých skvrn. Kukla má výrazně zduřelou zadečkovou část a je zbarvena hnědě a bíle – připomíná ptačí trus.

Možná záměna: V Česku se vyskytuje celkem 5 druhů ostruháčků rodu Satyrium, které si jsou všechny více či méně podobné. Ostruháček švestkový je z nich nejhojnější a vyznačuje se mj. souvislou oranžovou páskou téměř podél celého okraje spodní strany zadního křídla, zatímco většina ostatních druhů (např. ostruháček trnkový, S. spini) zde má nespojené oranžové skvrny). Spojitou pásku má též ostruháček jilmový (S. w-album), který se ale odlišuje tvarem bílé linie na zadním křídle (tvoří zřetelné w) a také tím, že oranžová páska u něj není zevnitř ohraničena jednotlivými černými skvrnkami, ale spojitou černou linií.

Rozšíření: Areál zahrnuje většinu Evropy (Pyreneje, Anglie, Francie, střední a východní Evropa, Balkánský poloostrov, na severu po jižní Švédsko) a táhne se dále na východ jižní Sibiří a Mongolskem až do Japonska.

V ČR je ostruháček švestkový rozšířen na většině území, v nížinách až pahorkatinách. Běžný je zejména na jihovýchodní a jižní Moravě a ve středních Čechách; naopak velmi vzácný je na Vysočině, v jižních Čechách, v Pošumaví nebo na Karlovarsku.

Biologie a ekologie: Živnou rostlinou housenek je trnka obecná (Prunus spinosa), méně často též švestka domácí (Prunus domestica) nebo slivoň obecná (mirabelka, Prunus insititia). Ostruháček švestkový obývá biotopy s výskytem těchto dřevin – křovinaté stráně, meze, sady, porosty trnek podél polních cest, křovinaté okraje lesů, lesní průseky apod. Dospělci létají v jedné generaci od konce května do začátku července. Živí se převážně sáním medovice mšic. Zpravidla sedí na vegetaci se zavřenými křídly. Samci si hájí malá teritoria na trnkách. Ostruháček švestkový je málo mobilní a kolonie motýlů obývají často pouze trnkový porost a jeho bezprostřední okolí. Preferovány jsou plně osluněné keře chráněné před větrem. Samice klade vajíčka na větvičky. Vajíčka přezimují a v dubnu se z nich líhnou housenky, které zprvu vyžírají rašící pupeny, později žijí na listech. Ke kulení dochází nedlouho po odkvětu trnek na větvičkách.

Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu bezobratlých ČR je zařazen jako téměř ohrožený druh (NT), přičemž v předchozí verzi seznamu z roku 2005 zařazen nebyl. Druh není nyní v ČR bezprostředně ohrožen, nicméně dochází k postupnému snižování jeho počtů a k mizení populací z běžné krajiny.

Literatura:

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!