Saturnia pyri (Denis & Schiffermüller, 1775) – martináč hrušňový

Čeleď: Saturniidae – martináčovití

Status: SO, NT

Popis: Největší evropský motýl, délka těla 40–50 mm, rozpětí křídel 110–160 mm. Tělo je zavalité a poměrně krátké. Hlava je malá bez sosáku, tykadla u samců dlouze hřebenitá, u samic jen krátce. Hruď je tmavohnědá se světlým lemem v přední části, zadeček mohutný, u samic zakulacený. Křídla jsou široká, na konci zaoblená. Zbarvení křídel je hnědé až šedohnědé se světlým lemem a výraznou oční skvrnou na každém křídle. Housenka je nejprve tmavá s oranžovými bradavičkami, později zelená až žlutozelená s modrými bradavičkami, délka těla housenky je 70–100 mm. Housenka je před zakuklením načervenalá.

Možná záměna: Záměna je na první pohled možná s ostatními martináči rodu Saturnia, ti mají však jinou kresbu a zbarvení křídel a jsou výrazně menší.

Rozšíření: Mediteránní druh – zejména Středomoří, Balkán a jižní část střední Evropy, severní Afrika a Střední Asie.

V ČR prochází severní hranice rozšíření druhu. V minulosti byl rozšířen ve většině teplejších oblastí ČR, ve 2. polovině 20. století ale značně ustoupil a zůstal jen nepočetně na jižní Moravě. V souvislosti s oteplením klimatu a snad i proměnami krajiny probíhá přibližně od přelomu 20. a 21. století jeho opětovné pozvolné šíření. Na jižní Moravě je nyní hojnější a téměř plošně rozšířený, roztroušeně se objevuje též na jihovýchodní, střední a severní Moravě, na východních okrajích Vysočiny a ve středních Čechách.

Biologie a ekologie: Tento martináč se vyskytuje na různých lesostepních biotopech, na okrajích světlých lesů, starých sadech, ale i v parcích, zahradách a v okolí měst. Létá od za soumraku a po setmění od konce března do července. Přes den sedí na kmenech stromů nebo také na zdech domů. Dospělci nepřijímají potravu. Páření probíhá zejména v noci, samice kladou vajíčka na živné rostliny. Housenky od května do července na ovocných stromech – trnce, hrušních, jabloni, meruňce, třešních, ale také na ořešáku královském nebo jasanu. Kuklí se v hustém hruškovitém kokonu na kmeni stromů nebo mezi větvemi, kukla přezimuje.

Ohrožení a ochrana: Druh ohrožený intenzifikací zemědělství. Dříve hojnější, v některých oblastech byl dokonce považován za škůdce ovocných stromů.

Literatura:

Macek J., Dvořák J., Traxler L. & Červenka V. (2007): Motýli a housenky střední Evropy Noční motýli I., Academia Praha. 

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!