Sagina saginoides - úrazník skalní

19. 6. 2018 vytvořil Václav Dvořák

Sagina saginoides (L.) H. Karst – úrazník skalní

Syn.: Sagina linnaei C. Presl, Spergula saginoides L.

Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité

Status: VU

 

Popis: Drobná, trsnatá bylina s lodyhou poléhavou až vzpřímenou, lysou, do 10 cm vysokou. Listy podlouhlé až čárkovité, s hrotitou osinou. Květní stopky po odkvětu hákovitě zahnuté, za plodu opět přímé. Květy (4-)5četné; kališní lístky tupé; korunní lístky bílé, vejčité, zdéli kališních. Tobolky úzce vejcovité, delší než kalich.

 

Možná záměna: Patří do skupiny úrazníků s pětičetnými květy. Úrazník uzlovitý (Sagina nodosa) se liší svazečky lístků vyrůstajících z úžlabí listů. Úrazník šídlovitý (S. subulata) má na koncích listů delší osinu, delší než je šířka listů. Druhy se liší rovněž ekologicky, výše zmíněné nerostou v horách.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem zahrnujícím boreální až arktické pásmo severní polokoule. V Evropě roste rovněž v horách střední a jižní Evropy. Na Dálném východě je částečně vikarizován úrazníkem (Sagina japonica).

 

V České republice se vyskytuje téměř výhradně ve vyšších polohách oreofytika, tedy v hraničních pohořích jako je Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše a Hrubý Jeseník. Zcela výjimečně roste ve středních polohách mezofytika.

 

Ekologie: Roste na horských pastvinách, kamenitých stráních, na cestách a jejich okrajích, na skalách. Objevuje se rovněž na sněhových výležiskách a prameništích. Preferuje řídké, nezapojené porosty, je tolerantní k sešlapu.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od června do srpna.

 

Ochrana a ohrožení: Úrazník skalní není řazen mezi zvláště chráněné druhy naší květeny. V aktuálním vydání Červeného seznamu je řazen mezi druhy zranitelné (VU), což odráží jeho izolovaný výskyt v horách, kde se však vyskytuje roztroušeně. Vzhledem k miniaturnímu vzrůstu, mohou být rostliny mimo dobu květu snadno přehlíženy.

 

 

Literatura:

 

Sutorý K. (1990): Sagina L. In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, Academia, Praha, 109–112.

 

Vítková M., Vítek O. & Müllerová J. (2012): Antropogenní změny vegetace nad horní hranicí lesa v Krkonošském národním parku s důrazem na vliv turistiky. – Opera Corcontica, 49: 5–30.