Rosa rubiginosa - růže vinná

17. 6. 2022 vytvořil Václav Dvořák

Rosa rubiginosa L. – růže vinná

Syn.: Rosa eglanteria L. nom. ambig.; R. umbellata Leers; R. comosa Ripart in Schultz

Čeleď: Rosaceae – růžovité

Status: běžný druh

 

Popis: Kompaktní, vzpřímený, až 200 cm vysoký keř. Větve ostnité, převládající hákovitě zahnuté ostny s kapkovitou bází promísené s různě dlouhými ostenci a stopkatými žlázkami. Listy s 2–3 páry lístků; lístky okrouhlé až široce vejčité, na okraji výrazně 2krát žláznatě zubaté, na spodní straně hustě chlupaté a žláznaté; silice žlázek silně vonné po jablkách. Květy ve vícekvětých květenstvích; vnější kališní lístky zpeřené s širokými přívěsky, žláznaté, po odkvětu vzpřimující se nebo rozestálé, na šípku dlouho vytrvávající. Korunní lístky vonné, tmavě růžové; čnělky hustě chlupaté. Plodní stopky hustě, stopkatě žláznaté. Šípky mnohotvaré, zralé oranžovočervené, stopkaté žlázky na plodu přítomny. Nažky bledožluté.

 

Možná záměna: Komplex druhů růže vinné (Rosa rubiginosa agg.) u nás zahrnuje tři základní druhy. Velmi podobná je především růže oválnolistá (Rosa elliptica), která má lístky listů eliptické až podlouhlé, květní stopky vždy nežláznaté a lysé šípky. Růže malokvětá (Rosa micrantha) se liší k šípku nazpět sehnutými kališními lístky, které brzy opadávají.

 

Rozšíření: Evropský druh rozšířený po celém kontinentu od západní Evropy po řeku Don. Jako nepůvodní a invazní je znám ze Severní i Jižní Ameriky, jižní části Afriky, Austrálie a Nového Zélandu.

 

V České republice roste zejména v nižších až středních polohách po celé zemi, ovšem nerovnoměrně, vyšší hustota lokalit se nachází v jz. a stř. Čechách a na jz. Moravě. Do horských poloh zasahuje zcela výjimečně.

 

Ekologie: Růže vinná roste na otevřených osluněných až polostinných stanovištích – na suchých stráních, při lesních okrajích a různých houštinách. Ekologicky plastický druh bez výrazných vazeb na konkrétní biotopy nebo půdy, byť se častěji objevuje na místech s bazickým podkladem.

 

Fanerofyt s fenologickým optimem kvetení od června do července.

 

 

Literatura:

 

Hirsch H., Renison D., Zimmermann H., Ritz Ch. M., Wissemann V. et al. (2011): racking the Origin of Invasive Rosa rubiginosa Populations in Argentina. – International Journal of Plant Science, 172(4): 530–540.

 

Klášterský I. (1974): Sekce Rubiginosae rodu Rosa L. v Československu. – Preslia, 46: 319–332.

 

Větvička V. (1995): Rosa L. In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 206–233.