Rosa pendulina - růže převislá

30. 12. 2012 vytvořil Michal Hroneš

Rosa pendulina L. – růže převislá
Syn.: Rosa alpina L., Rosa cinnamomea L., Rosa rupestris Crantz, Rosa glandulosa Bellardi
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Status: běžný druh

Popis: Poměrně drobné, do 2 m vysoké keře tvoří podzemní výběžky. Větve jsou ostnité pouze na bázi, jinak po celé délce obvykle bezostné. Listy jsou lichozpeřené, s 3 až 5 jařmy. Jednotlivé lístečky jsou eliptické, vejčité či obvejčité, na okraji jednou či dvakrát ostře zubaté, na bázi zaokrouhlené až klínovité, na vrcholu tupě špičaté až zašpičatělé, alespoň naspodu chlupaté nebo vzácně lysé. Květy, vyrůstající obvykle jednotlivě, vzácněji v chudokvětých květenstvích, jsou poměrně velké, světle až tmavě růžové, jemně vonící. Kališní lístky jsou celokrajné, lysé až hustě žláznaté, vytrvalé. Květní stopky jsou za zralosti obvykle nicí. Šípky jsou protáhle lahvicovité, vzácně hruškovité, lysé nebo stopkatě žláznaté, červenooranžové, obalené zbytky kalicha. Plodem je žlutavá nažka.

Možná záměna:
Přestože růže jsou z hlediska determinace velmi obtížnou skupinou, lze růži převislou od ostatních zástupců rodu poměrně snadno odlišit podle celokrajných kališních lístků, bezostných květonosných prýtů a lahvicovitě protáhlých šípků.

Rozšíření:
Endemit střední, jižní a jihovýchodní Evropy. V jižní Evropě se vyskytuje obvykle pouze v horských oblastech.

V ČR se vyskytuje roztroušeně od nížin do hor, s těžištěm rozšíření od podhůří do subalpínského stupně. V nížinách českého termofytika je velmi vzácná, v panonském termofytiku zcela chybí.

Ekologie: Růže převislá roste na pasekách, v lesních světlinách, v podrostu a na okrajích horských smrčin, bučin, suťových lesů či pobřežních olšin, v nivách horských potoků či v ledovcových karech, obvykle na polostinných stanovištích s dostatkem půdní vlhkosti. Je diagnostickým druhem subalpínských křovin svazu Salicion silesiacae a také subalpínských květnatých trávníků svazu Agrostion alpinae.

Nanofareofyt, který kvete od května do června a plodí na konci července a v srpnu.

 

 

Literatura:

Větvička V. (1995): Rosa L. – In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 206–233.