Rhinanthus minor - kokrhel menší

2. 8. 2015 vytvořil Václav Dvořák

Rhinanthus minor L. – kokrhel menší

Syn.: Rhinanthus crista-galli L. p. p., Alectrolophus parviflorus Wallr., A. minor (L.) W. et Gr., Fistularia crista-galli (L.) Wettst. in Engler et Prantl, Rhinanthus stenophyllus (Schur) Sch. et Thell., Rhinanthus hercynicus O. Schwarz

Čeleď: Orobanchaceae – zárazovité

Status: běžný druh

 

Popis: Bylina s přímou, mírně lesklou, 10-50 cm vysokou, občas tmavě fialově čárkovanou lodyhou. Listy úzce eliptické, na okraji vroubkovaně pilovité. Hrozny krátké, obvykle 8-12květé; nejhořejší listeny zelené; korunní trubka rovná; čnělka hákovitě nazpět prohnutá; koruna obvykle kratší 15 mm. Plodem jsou tobolky; semena s křídlatým lemem.

 

Možná záměna: Z rodu kokrhel zřejmě nejstabilnější, byť rovněž variabilní druh. Od kokrhelu většího (Rhinanthus major) i dalších druhů se pozná zejména dle velikosti délky koruny a kalicha.

 

Rozšíření: Evropský druh, který se na kontinentu vyskytuje téměř ve všech oblastech kromě těch nejjižnějších. Na východ zasahuje po pohoří Ural. Je znám i z Islandu, Grónska a severoamerického kontinentu.

 

V České republice se vyskytuje hojně od planárního po subalpínský stupeň.

 

Ekologie: Roste na loukách a pastvinách, v lesních lemech a při krajích komunikací. Méně často je znám jako polní plevel. Jako všichni zástupci rodu kokrhel je i tento druh poloparazitický.

 

Terofyt s fenologickým optimem kvetení od května do června, pozdní typy kvetou i v letních měsících.

 

Poznámka: Někdy jsou rozlišovány fenologicky oddělené typy, přičemž v České republice se běžně vyskytuje nominátní poddruh. Z časných typů je znám ještě robustní subsp. elatior. Pozdní, bohatě větvený typ je znám jako subsp. stenophyllus.

 

 

Literatura:

Skála Z. & Štech M. (2000): Rhinanthus L. In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 462-471.